Vyšší sazby jsou hotová věc. Musíme si ale ještě počkat

Vzhledem k příznivému ekonomickému vývoji, inflaci bezpečně nad 2% cílem ČNB a neposilující koruně z titulu její překoupenosti se domníváme, že ČNB v letošním roce ještě jednou své úrokové sazby zvýší. Díky včerejšímu vyjádření guvernéra Rusnoka a některým údajům z ekonomiky považujeme za nejpravděpodobnější, že k dalšímu růstu sazeb dojde na listopadovém jednání, píše ve své analýze hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Ekonomická aktivita se vyvíjí nad očekávání příznivě, růst ekonomiky v 2. čtvrtletí meziročně zrychlil o 4,7 %, mzdy o rekordních 7,6 %, inflace se pohybuje bezpečně nad 2 % cílem. Kurz koruny díky postupnému odcházení zahraničních investorů neposiluje pod hranici 26 Kč za euro a nepřináší tak zpřísnění měnových podmínek přes kurzovou složku. Další utažení měnové politiky je tak žádoucí a ČNB proto dle našeho názoru do konce letošního roku přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb o 0,25 pb.

ING: Sázku na silnější korunu uzavíráme, už není atraktivní

Na trhu začínají zaznívat názory, že k takovému kroku by ČNB mohla přistoupit již na svém zářijovém jednání, zejména po nedávném vyjádření M. Hampla, který potvrdil svůj záměr pro zvýšení sazeb v září hlasovat. Sázky na zářijový termín se také začaly zvyšovat po zveřejnění nad očekávání silného růstu HDP za 2. čtvrtletí a mezd. Na druhou stranu je otázkou, zda bude bankovní rada ČNB považovat za nutné další růst sazeb učinit již v září a nebude si chtít počkat o jeden měsíc déle, než bude mít k dispozici novou prognózu a širší škálu dat. Preferenci počkat na novou prognózu před dalším rozhodnutím o sazbách vyjádřil právě včera také guvernér J. Rusnok.

Hampl (ČNB): Ještě vyšší sazby? Svůj hlas již v září nevylučuji

Samotný růst HDP za 2. čtvrtletí byl do jisté míry „opticky nadhodnocen“ očištěním dat o počty pracovních dní a další vlivy (např. Velikonoce). Letošní 2. čtvrtletí totiž mělo o 4 pracovní dny méně, než 2. čtvrtletí roku 2016 (a shodou okolností i 1. čtvrtletí letošního roku). Takto výrazný rozdíl v počtech pracovních dní je výjimečný a společně s Velikonocemi připadajícími v letošním roce na duben tak způsobil výrazný rozdíl mezi sezónně očištěným a neočištěným meziročním růstem HDP (graf 1). Skutečný neočištěný meziroční růst HDP v 2. čtvrtletí totiž dosáhl „jen“ 3,4 %. Naopak v prvním čtvrtletí byl vyšší oproti očištěným hodnotám (4 % vs 3 %). Reálnější obrázek o růstu ekonomiky tak dává průměr za celé první pololetí, který čin 3,7, resp. 3,8 %, jak z pohledu neočištěných, tak i očištěných hodnot. Takový výsledek je velmi příznivý a vyžaduje další zpřísnění měnových podmínek, „optické nadhodnocení“ růstu HDP za 2. čtvrtletí však může z pohledu ČNB relativizovat akutnost zvýšení sazeb a potřebu tak učinit již v září.

Mora (ČNB): Prostor tu je, dalšího zvyšování sazeb bych se nebál

Zároveň některá čísla z reálné ekonomiky byla v červenci nad očekávání nižší. Nejen maloobchodní tržby či průmyslová produkce, což je velmi pravděpodobně vliv tradiční letní sezónnosti způsobené rozdílným rozložením dovolených, ale například také objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení byl nejnižší od ledna 2016 a propad byl vyšší, než odpovídá letní volatilitě (graf 2), což může jít také na vrub opatřením ČNB v oblasti makroobezřetnostní politiky. Bankovní rada tak může požadovat za užitečné počkat ještě na další sadu dat s vědomím, že odložení zpřísnění měnových podmínek o měsíc, tj. na začátek listopadu oproti konci září, příliš zásadnější rozdíl v dopadech na ekonomiku nepřinese. Listopadové jednání s novou prognózou je zároveň spojeno i s rozsáhlejší komunikací ČNB vůči veřejnosti, což může hrát také určitou roli, zejména nyní, kdy je cyklus růst sazeb po mnoha letech – a v kontextu řady centrálních bank v Evropě – stále méně běžný.

Z výše uvedených důvodů tak považujeme další zvýšení sazeb již v září za méně pravděpodobné, ačkoli nelze zcela vyloučit, a další zpřísnění měnových podmínek očekáváme spíše na jednání ČNB 2. listopadu.

Autorem textu je hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler.

Newsletter