Elektrotechnické, potravinářské a některé strojírenské profese se začínají odrážet ode dna. Rozjíždí se mistrovské zkoušky, žáky základních škol nemine praktická výuka a roste význam cechů. V rámci veletrhu Řemeslo Praha vyhodnotila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) projekt Rok řemesel 2016.
Po mnoha letech se řemeslo stalo nejen velkým společenským tématem, ale s ohledem na změny se minulý rok stal milníkem v dalším směrování tuzemských profesí. Přesto není důvod k jásotu, úbytek řemeslníků za poslední dekádu budeme dohánět jednu generaci.
Z analýzy sice vyplývá, že meziroční pokles absolventů učňovských oborů za poslední rok je 5 %, nicméně řada oborů začíná ožívat.
„Situace se začíná lepšit, ale důvod k jásotu to zdaleka není. Je třeba mít stále na paměti, že před deseti lety končilo na našich učilištích téměř dvacet tisíc absolventů ročně, nyní je to již jen jedenáct tisíc. Argument demografické křivky a obecného úbytku žáků na všech školách má sice logiku, ale to spotřebitele ani podniky neuspokojí. Zatímco ekonomika roste, klíčové profese ztrácíme,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček.
Zavedla se opět tzv. mistrovská zkouška, tedy nejvyšší možná řemeslná kvalifikace. Ta bude možná jen tehdy, je-li řemeslník řádně vyučen a má za sebou alespoň 5 let praxe. Zkouška bude platná po celé Evropě.
„Zavedení mistrovské zkoušky by mělo významnou měrou přispět ke zkvalitnění a společenské prestiži řemesel, a tím zvýšit i zájem o řemeslné obory. Na obsahu i realizaci mistrovské zkoušky se budou zásadním způsobem podílet zástupci zaměstnavatelů. Zároveň je třeba legislativně upravit spolupráci mezi zaměstnavateli a školami, která by umožnila zaměstnavatelům ve větší míře finančně podporovat učňovské nebo střední odborné školy. To po nás žádají hlavně velké společnosti. V jiných státech je už tento systém spolupráce upraven zákonem a umožňuje zaměstnavatelům vlastními finančními prostředky odborné školy podporovat,“ uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
