Přestože každoroční setkání světové ekonomické elity v Davosu v současné době populismu pomalu začíná ztrácet svůj lesk, tak i letos došlo na řadu zajímavých témat z oblasti ekologie, sociologie a nových technologií. Patrně největším překvapení pro celou řadu účastníků a nezávislých pozorovatelů však bylo vystoupení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který se ve svém projevu ostře vyslovil proti protekcionismu, populismu a deglobalizačním tendencím.
Na rozdíl od svého amerického protějšku, který na fórum nepřijel a momentálně řeší otázky financování svého ambiciózního projektu na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem, se Si Ťin-pching doposud profiluje jako velký ekonomický liberál. Vedle vyjádření podpory volnému obchodu na zasedání ve švýcarském Davosu se čínský prezident nebrání obchodnímu dialogu s jakoukoli zemí. Například během loňského léta uzavřel několik obchodních smluv s Ruskem týkajících se převážně infrastruktury a technologických inovací, které tak navázaly na miliardové kontrakty o dodávkách plynu z předchozích let.
Zastáncem Ťinovy hospodářské politiky založené zejména na win-win obchodech je i čínský premiér Li Kche-čchiang. Z jeho nedávného příspěvku do magazínu Businessweek agentury Bloomberg je patrné, že čínská komunistická strana je v otázce svého postoje k mezinárodnímu obchodu jednotná a shoduje se na tom, že ‘‘ekonomická otevřenost slouží všem lépe‘‘.
‚‚Svět je společenství sdíleného osudu. Pro jednotlivé státy je mnohem lepší směňovat své zboží a služby a vytvářet vazby prostřednictvím investičních partnerství než se vzájemně inzultovat a stavět bariéry.‘‘ – Li Kche-čchiang.
Podobný názor zřejmě zastává i Mezinárodní měnový fond. Ten ještě před zahájením Světového ekonomického fóra zvýšil odhad růstu čínského HDP v příštím roce na 6,5 procenta, což je o 0,3 procentního bodu více, než uváděla říjnová predikce.
Ze znečišťovatele zelenou velmocí: #Čína sází na soláry – Roklen24.cz https://t.co/lagpYiW6tE prostřednictvím @roklen24 #solarpower pic.twitter.com/Zzr2BMHAip
— Roklen24.cz (@roklen24) 30. ledna 2017
O tom, že Čína pomalu přebírá kormidlo ekonomické globalizace svědčí i vývoj na několika dalších frontách.
První z nich je zařazení čínského juanu do koše globálních rezervních měn, ze kterého Mezinárodní měnový fond odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky volně přeložené jako ‘Zvláštní práva čerpání‘ (SDR). Po nečekané devalvaci yuanu v roce 2015 a jeho následném propadu na několikaletá minima se tak situace aspoň částečně začíná stabilizovat a čínské měně svítá šance na uplatnění v mezinárodním obchodu.
Za další milník na mezinárodním poli lze pak považovat loňské zahájení provozu Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB), která byla založena z iniciativy čínské vlády a čítá již přes 50 členských zemí. Netřeba dodávat, že Spojené státy považují tuto instituci jako konkurenci Světové banky (WB).
A v neposlední řadě se čeká na zahrnutí čínských akciích do indexů společnosti MSCI. To už bylo v minulosti sice třikrát zamítnuto, ale v případě zrušení restrikcí kapitálových toků by dle indikací společnosti mohlo být letos úspěšné.
Jak se situace bude dále vyvíjet ví jen málokdo, ale už nyní je poměrně jasné, že centrum světového obchodu a ekonomického dění se pomalu přesouvá ze Spojených států do Číny. Jak by řekl Jim Rogers, legendární investor a spoluzakladatel hedgového fondu Quantum Fund, kterého jsem měl loni možnost spatřit na jedné konferenci v Londýně osobně; ‚‘19. století patřilo Velké Británii, 20. Spojeným státům a 21. století bude o Číně.‘‘
Elitní desítce FinTech firem vládne čínský drak – Roklen24.cz https://t.co/mQ6ImHcHeR @roklen24 #FinTech #Investing #Finance @KPMG_CZ pic.twitter.com/8aLG6h8RXd
— Roklen24.cz (@roklen24) 27. ledna 2017
