Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Nad ČNB krouží jestřáb. Pomohl koruně a vyprodal dluhopisy

Centrální banky všech zemí, spojte se! A stalo se. Vedle Fedu, ECB a Bank of England i ČNB se vydala jestřábím směrem, který rozťal fádnost posledních několika dní. Koruně to lehce pomohlo, české bondy to naopak vyprodalo.

Ale začněme popořadě. Na koruně už koncem minulého týdne byla patrná určitá nervozita ohledně zasedání ČNB, která byla navíc umocněna absencí zajímavějších dat. Na začátku tohoto pondělí se kurz pohyboval kolem 26,25 za euro, během dalších dní byl pozorován posun směrem ke slabší domácí měně, která však nepokořila 26,35 za euro. Pásmo o velikosti 10 haléřů bylo prolomeno až ve čtvrtek, přičemž ten přinesl i nejsilnější hodnotu tohoto týdne na 26,168 EURCZK.

Posílení koruny přišlo v návaznosti na výstup ze zasedání bankovní rady ČNB. Ta se rozhodla nejprve ponechat své sazby beze změny, což v podstatě nikoho nepřekvapilo. O to zajímavější byla tisková konference guvernéra Jiřího Rusnoka, který se podobně jako zástupci dalších centrálních bank (Fed, ECB, BoE) vydal na jestřábí cestu, když řekl, že rada počítá se zvýšením sazeb v souladu s prognózou, tedy poprvé ve třetím kvartále letošního roku a poté během toho dalšího.

Proč byly trhy překvapeny? Minimálně lze zmínit vyjádření několika představitelů bankovní rady ČNB z minulého týdne, kdy jak Marek Mora, Vladimír Tomšík, tak i sám Rusnok jako jeden muž shodně uvedli, že pokud bude koruna dále posilovat, tolik očekávané zvýšení sazeb by mohlo být odloženo (zmiňován byl konec roku 2017), jelikož silnější kurz dělá práci – rozumějme tak, že utahuje měnové podmínky – za centrální banku. Investoři si to vyložili jako jasný posun směrem k holubičí rétorice, jenže…

Jenže tuto představu utnul Rusnok, když uvedl, že současný vývoj jasně ukazuje, že parametry prognózy ČNB jsou splněny bez výjimky, včetně kurzu. Tím pádem nevzniká potřeba oddálení vyšších sazeb, proto rada i nadále pracuje s proklamovaným třetím čtvrtletím. Nezapomněl však připomenout, že možnost posunutí vyšších úroků v případě náhlého a významného posílení koruny je stále ve hře s tím, že současná situace takový scénář zatím nikterak nesignalizuje.

Jestřábi a holubice? Prognóza plněna bez výjimky, řekl Rusnok

„Vývoj kurzu zůstává důležitým faktorem při rozhodování bankovní rady, nicméně se zdá, že centrální banka se již méně obává náhlého posilování koruny,“ okomentoval včerejší výstup ČNB ekonom Komerční banky Viktor Zeisel, který souběžně přiznal, že predikce ekonomického týmu KB, která dosud počítala s vyššími sazbami ve čtvrtém čtvrtletí 2017, je v ohrožení. Na druhou stranu, klíčovou událostí v tomto směru přece jen bude další prognóza ČNB, která bude vydána na přelomu července a srpna, stejně tak i další data z české ekonomiky.

Ještě dál jde v tomto směru hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj včerejší vyjádření guvernéra Rusnoka vrátilo do hry představu o možném zvýšení sazeb dokonce již v srpnu.

 

Malá rekapitulace: Co se týče rizik současné prognózy ČNB, bankovní rada je vyhodnotila jako mírně proinflační, přičemž sám Rusnok na konferenci vyzdvihl, že jde opravdu jen o lehká rizika.  Banka v tomto směru vycházela z proinflačních rizik, jako je rychlejší růst domácí ekonomické aktivity a mezd a možný vliv uzavírání korunových pozic investorů spekulujících na další posílení české měny. K protiinflačním faktorům pak podle ČNB patří především nižší ceny ropy.

Zajímavostí v tomto směru je, že ČNB zcela vynechala vliv své „kolegyně“ – Evropské centrální banky. Zeisel tento fakt komentuje následovně: „Z prohlášení se úplně vytratila zmínka o politice ECB. Zdá se, že externí faktory tedy pro ČNB nemusí v létě představovat překážky.“

Rusnok a spol. tak už dost možná vzali v potaz nedávnou rétoriku samotného šéfa ECB Maria Draghiho, který naznačil, že by se banka přece jen mohla vydat na cestu pozvolného utahování své politiky. Ale upřímně, pokud by se tak stalo, nedá se čekat kdovíjak výrazné a především brzké utažení, tudíž bychom mohli zůstat relativně v klidu.

Podpis Jiřího Rusnoka na trzích

Jak na včerejší vyjádření šéfa ČNB reagovala koruna, jsme si už řekli. Posílení k 26,16 za euro ale nevydrželo, jelikož dnes se domácí měna obchoduje už slabší o zhruba 4 haléřů, a to i přes lepší než očekávaná data z finální revize HDP za první kvartál (3 % meziročně oproti predikci 2,9 %)

O něco zajímavější situace byla pozorována u tržních úrokových sazeb. Příkladem budiž pětileté CZK úrokové swapy, jejichž sazby se díky jestřábí ČNB dostaly až na tříleté maximum kolem 1,01 %. Aktuálně se obchodují již o něco níže, a to na necelých 0,97 %.

Pravdou je, že pokud by se udržely na 1 %, mohlo by to dle Marka Dřímala, analytika Komerční banky, způsobit zdražení fixace hypoték u oblíbeného pětiletého horizontu.

Další zajímavost byla pozorována u desetiletých státních dluhopisů, jejichž výnos se včera dostal na 1,08 %, což je nejvyšší hodnota od července 2015. Dnes se pohybují o něco výše kolem 1,09 %.

U dluhopisů ale ještě zůstaneme. Dnes ráno Ministerstvo financí ČR zveřejnilo květnový podíl zahraničních investorů držících korunové bondy. Ukázalo se, že minulý měsíc jich nerezidenti vlastnili celkem 46,09 %, oproti dubnovým 45,44 %.  Co z toho vyplývá? Jednak to, že někteří zahraniční spekulanti sázející na silnějším korunu stále vyčkávají a že do této sázky dost možná vstoupili další.

Newsletter