Žádná akce se nekoná. Česká národní banka dle očekávání ponechala své sazby beze změny. Teď se čeká na tiskovou konferenci, kde v 14:15 promluví guvernér Jiří Rusnok. To už by mělo být mnohem zajímavější.
„(Dnešní) měnové zasedání ČNB bude patřit k těm, na které se brzy zapomene,“ řekl pro ČTK hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „V nastavení sazeb ke změně tentokrát nedojde a signály, kdy by se tak mohlo stát, centrální bankéři vyslali již před zasedáním,“ dodal.
Zmiňované signály byly vyslány již během minulého týdne, kdy promluvili celkem tři členové bankovní rady, a to Marek Mora, Vladimír Tomšík a sám guvernér Rusnok. Trojice se vyjádřila doslova jako jeden muž, když shodně uvedla, že posilující koruna dělá práci za ČNB, a to v podobě utahování měnových podmínek. Pokud by tak kurz zpevňoval i nadále, potřeba vyšších sazeb by se oddálila. Již dříve banka uvedla, že posílení koruny o zhruba procento odpovídá navýšení úroků o cca 25 bazických bodů.
(Ne)překvapený Rusnok o přerodu spekulantů v investory
Podle ekonomického týmu Komerční banky koruna proti euru od konce dubna přidala přibližně 2,8 %, což dle jejich odhadu i modelů ČNB představuje utažení měnových podmínek zhruba jako zvýšení sazeb o 70 bazických bodů. Banka je tak přesvědčena, že dnešní zasedání ČNB primárně přinese slovní odklad zvýšení úrokových sazeb na konec letošního roku.
„Od posledního měnového zasedání ČNB 4. května koruna dále posílila,“ napsal ekonom Komerční banky David Kocourek. „To se odrazilo v komunikaci členů bankovní rady. Z té vyplynulo, že většinově se přiklánějí k odložení zvýšení úrokových sazeb až na závěr roku. Současná prognóza ČNB totiž obsahuje zvýšení sazeb už ve třetím čtvrtletí. Očekáváme tedy, že prognóza bude v tomto bodě zlehčována, protože vývoj kurzu je v současnosti hraje do karet centrální banky a vyčkávací strategie je pro členy bankovní rady bezpečnější,“ míní ekonom.
Ekonomický tým Komerční banky dále uvádí, že rizika současného výhledu ČNB jsou rozprostřena na obou stranách. V případě proinflačních rizik hraje roli například růst mezd, dále pak ekonomický růst podpořený investiční aktivitou a tlak na zdražování cen potravin. U protiinflačních rizik se zase počítá se zaostáváním inflace za očekáváním ČNB, roli hraje i pouze pozvolný růst spotřeby a uvolněná měnová politika Evropské centrální banky.
Na základě těchto faktorů, které jsou detailněji rozepsány zde, se Komerční banka v souhrnu přiklání k převaze těch mírně proinflačních faktorů. A proto, „spolu s nejistotami spojenými s celou předpovědí, budou členové bankovní rady raději se zvýšením sazeb vyčkávat. Nicméně ujištění o jejich připravenosti zvednout úrokové sazby ještě letos bychom se měli dočkat,“ zní odhad ekonomického týmu KB.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda je pak přesvědčen, že ČNB v následujících 12 měsících zvýší své sazby dvakrát – jednou ještě letos a podruhé v první polovině příštího roku. Jedním z důvodů je podle něj aktuální změna rétoriky Evropské centrální banky.
„ECB sice stále přiznává slabost inflace v eurozóně a trvání monetární expanze, ujišťuje však, že střednědobě posílí a nyní nově zřetelněji než v minulosti naznačuje omezení monetární expanze,“ míní Kovanda. „Dlouho očekávaný obrat monetární politiky ECB, zatím alespoň v podobě změny rétoriky, je zkrátka zde, přestože základní cíl ECB, inflace, se trvale nedaří zlepšit a přiblížit ji na podkladové, jádrové úrovni dvěma procentům. Možnými důvody obratu v rétorice jsou přitom finanční rizika plynoucí z dlouhodobě nulových úrokových sazeb a faktu, že některé země eurozóny vykazují lepší ekonomická data (např. Německo). Případný útlum monetární expanze v podobě omezení kvantitativního uvolňování by nastal pravděpodobně nejdříve od 2018,“ dodal ekonom.
Koruna těsně před zveřejněním výše sazeb mírně zpevnila k 26,27 EURCZK. Aktuálně už lehce oslabila téměř k 26,29 za euro.
