Banky čeká převrat

Záporné sazby centrálních bank vedou v některých evropských zemích komerční banky k tomu, že odstupují od bezpoplatkové politiky za vedení běžných osobních účtů. V Česku přitom můžeme v posledních letech sledovat, že se banky na účty zdarma zaměřují. Dá se očekávat, že se i u nás tento trend změní a za vedení běžných účtů, případně za základní bankovní (dnes již bezpoplatkové) služby/transakce, budou účtovány opět nějaké poplatky?

No, banky to s obnovením poplatků mohou zkusit. Přeji jim hodně štěstí. A dávám jim tak rok. Hned zkraje roku 2018 nabyde účinnosti nová směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU (PSD2). Příslušná legislativa je nyní v ČR ve stadiu vládního návrhu k připomínkám odborné veřejnosti a bankovní lobby napíná všechny své síly, aby tradiční banky s novou legislativou ztratily co nejméně. Proto se o ostatně návrhu také na veřejnosti moc nemluví. I tak má nová legislativa enormní disruptivní potenciál. Třeba proto, že banky budou muset zpřístupnit účty svých klientů – pokud ti si to budou přát, pochopitelně – třetí straně, například mladé, dravé fintech platformě provozující nízkonákladovou a uživatelsky kamarádskou aplikaci. Tradiční banky zkrátka budou mít docela jiné starosti než znovuzavádění poplatků.

Kuroda (BoJ): Nižší sazby, nové nápady i drastická opatření

Bankovní sektor napříč Evropu čeká úplný „převrat“, pět transformativních let, pět let konsolidace, propouštění a nostalgického vzpomínání na zlatá tučná léta před finanční krizí. Evropská centrální banka svojí politikou záporných sazeb tento vývoj jen urychlí, což ovšem není obhajoba negativních sazeb, které jsou z historického hlediska perverzí. Vždyť jak říká Richard Sylla, z Newyorské university, uznávaný historik úrokových sazeb, „poprvé za posledních nejmíň 5000 let jsme dovedli úrokové sazby pod hranici nuly.“

 

Newsletter