Světová ekonomika v nebezpečí. Dluhová lavina je neúprosná

Světová ekonomika je ne po kolena, ale po krk v dluzích. Celkový dluh států, firem i domácností dosahuje 325 % roční světové produkce. A to s sebou nese řadu nemalých rizik.

Částka 215,5 bilionu dolarů. Nebo, chcete-li, 200 bilionů eur. Anebo, pro „lepší představu“, 5,4 biliard korun. Tolik činil objem celosvětového zadlužení koncem roku 2016. Vyplývá to z aktuální studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF) světového sdružení bank, o které informoval německý list Frankfurter Allgemeine. Jen pro upřesnění: Bilion má dvanáct nul a skládá se z tisíci miliard. Jedna biliarda má nul patnáct.

Celkové dluhy států, firem a domácností tak činí 325 % toho, co světová ekonomika vyprodukuje za rok, tedy světového HDP. Jen podíl zadlužení na úrovni států na HDP činí 89 %. Pro srovnání: Jedno z konvergenčních kritérií pro přijetí země do eurozóny bylo původně maximálně 60 % HDP.

Následující grafika ukazuje poměr státního dluhu k HDP u vybraných zemí v roce 2016:

Splácení tak obřího dluhu by trvalo celé generace. Existují i jiné prostředky, jak se dluhu zbavit, jenže ty zase vedou ke ztrátám na straně věřitelů. Takové Řecko je exemplárním příkladem toho, že ani státní dluhy dnes nemusí být bezpečné.

Řecko se s věřiteli přiblížilo dohodě o záchranném programu

Rizikové jsou i státní dluhopisy, i když je politici a regulační úřady stále řadí mezi bezrizikové. To zajišťuje státům bezproblémový odbyt jejich bondů u bank. V důsledku toho činí dluhové břemeno ve finančním sektoru 83 % světového HDP a dosahuje tak skoro stejného podílu jako státní dluhy. Navíc regulační úřady stanovují, že velcí institucionální investoři, jako jsou pojišťovny či penzijní fondy, mohou investovat peníze svých střadatelů jen do cenných papírů s velmi nízkým rizikem. A to jsou právě státní dluhopisy.

V reakci na finanční krizi a po prominutí části řeckého dluhu požaduje řada regulátorů po bankách, aby si udržovaly kapitálové polštáře pro případné ztráty spojené se státními dluhopisy. Ale na druhou stranu bankám předepisují, aby státní dluhopisy držely, a měly tak jakýsi polštář likvidity, který jim umožní si po určitou dobu zachovat platební schopnost i v dobách krize. O problematice kapitálových rezerv na případné problémy se státními dluhopisy se vedou dlouhé debaty, například na půdě basilejského Výboru pro bankovní dohled, zatím však daleko nepokročily.

Výbor pro bankovní dohled je grémium, ve kterém centrální banky a regulační úřady z 27 nejdůležitějších zemí vytváří mezinárodně závazná pravidla pro banky. Je přidružené Bance pro mezinárodní zúčtování (BIS). Tato banka, označovaná také jako centrální banka centrálních bank, v uplynulých letech právě dluhovou bublinu, která se tvoří ve světové ekonomice, ostře kritizovala. Také před finanční krizí, která eskalovala v roce 2008 pádem americké investiční banky Lehman Brothers, varovala BIS před rostoucím nebezpečím ekonomického růstu průmyslových i rychle se rozvíjejících zemí financovaného dluhy.

Finanční krize na příjezdové cestě? Už i Wall Street si jí všimla

Nákupy akcií na úvěr v USA na rekordu. Blíží se krach?

Doug Casey: USA jsou na pokraji zhroucení, Fed by měl být zrušen

Newsletter