Analýza: Proč stojí za to přijmout evropské politické riziko?

Strach z politického rizika Evropy se může stát překážkou pro mnohé investory. Podle analýzy společnosti Fidelity jde však o zbytečnou věc. Výhled evropských akcií je i přes možné politické turbulence slibný.

Po delším období poměrně podprůměrných výsledků vypadá v současnosti výhled na relativní kvalitní výsledky evropských akcií slibně. Klíčovou brzdou je i nadále politické riziko, ale proběhnou-li volby v eurozóně bez otřesů, mohli bychom se dočkat významné úpravy ratingu evropských akcií.

Relativní ocenění dosahuje extrémních hodnot

Od dob finanční krize zaostávají výsledky evropských akcií výrazně za výsledky amerických akcií. Oproti výsledkům v Americe evropské výsledky nyní ve skutečnosti dosáhly 40letého minima – historicky byla tato úroveň spojována s výraznými obraty v trendech.

Kvůli uvedeným špatným výsledkům jsou akciové trhy oproti americkému trhu oslabené o 21 % na základě ukazatele forward PE (tzn. poměru ceny vůči budoucímu zisku na akcii)1. A při hodnocení pomocí ukazatele Shiller PE je Evropa nejlevnější za celou generaci (viz Graf 2). Investoři, kteří jsou ochotni přestát krátkodobé politické zemětřesení, se mohou těšit na úpravu ratingu evropských akcií.

Úprava ratingu vyžaduje impuls

I když ocenění vypadá nadějně, není natolik dostatečné, aby se stalo hnacím motorem zlepšování výsledků. Hlavním důvodem zaostávání evropských akcií v několika posledních letech je konec konců skutečnost, že růst výnosů byl výrazně slabší.

Úprava ratingu vždy potřebuje impuls. A tímto katalyzátorem bylo v posledních měsících trvalé a zlepšování hlavních evropských makroekonomických ukazatelů. Mezi faktory, které podle našeho názoru podporují lepší výsledky evropských akcií, patří například:

klesající nezaměstnanost – v prosinci (s úpravou o sezónní vlivy) klesla nezaměstnanost v eurozóně na 9,6 %, což je nejnižší úroveň od poloviny roku 2009 (Graf 3)

indexy nákupních manažerů (PMI) na vzestupu – v únoru se indexy nákupních manažerů v eurozóně v oblasti výroby i služeb dostaly na nejvyšší úroveň od května 2011 a oživení se dále rozšířilo i na periferii (Graf 3)

hlavní ukazatele – v únoru se na svou nejvyšší úroveň od září 2010 dostal index ekonomických překvapení společnosti Citigroup (Eurozone Economic Surprise Index); podobně byla na nejvyšší úrovni od roku 2011 i naše vlastní míra2 ekonomických činností v eurozóně (Graf 4).

Zlepšování makroekonomických dat by mohlo být silným impulsem pro firemní výnosy evropských společností počínaje 1. čtvrtletím. A prostor pro růst je významný. Na rozdíl od Spojených států amerických (Graf 5) jsou výnosy evropských společností a ziskové marže hluboko pod svými maximy před krizí.

Vždy když dojde k růstu, existuje zároveň riziko, že dojde také k růstu inflace – tato situace fakticky nastává ve Spojených státech, kde centrální banka (Federal Reserve) chystá zvýšení úrokových sazeb. Klíčovým rozdílem v Evropě však je, že k tomu dochází v ranější fázi ekonomického oživení, což umožňuje, aby fiskální zásahy byly i nadále podpůrné.

Ranější fáze oživení v Evropě naznačuje, že Evropa by mohla být nejlépe situovaným regionem, který by mohl těžit z aktuálního celosvětového trendu reflace, a to proto, že zde s menší pravděpodobností dojde k zatížení protichůdnými fiskálními kroky. V USA se na druhé straně jedná fakticky o reálné riziko, a to zejména vezmeme-li v úvahu mnohem vyšší násobky výnosů a marže zisků u amerických akcií. Reflace zároveň táhne posilování amerického dolaru a oslabování eura, což jde rovněž na ruku evropským exportérům.

Pozice investorů do evropských akcií byla velmi oslabená a čtyři čtvrtletí po sobě až do konce roku 2016 klesala. Pokud dojde k udržení evropského makroekonomického oživení, které se, jak očekáváme, projeví v ziscích, pak lze pozitivní obrat považovat za reálný…jakmile se více vyjasní politické otázky.

Proč stojí za to vydržet politické pozdvižení

Jednoznačně největším rizikem poklesu hodnoty evropských akcií je politika – konkrétně strach, že po šokujících výsledcích Brexitu a vítězství Trumpa si i Nizozemsko a Francie mohou zvolit silně euroskeptické nové vůdce. Domníváme se však, že toto riziko se přeceňuje. To se již potvrdilo v případě Nizozemska, kde se projevila i silná podpora EU ze strany veřejnosti (Graf 7). Ve Francii zase hovoří silně proti Le Penové povaha volebního systému, v němž se vyžaduje rozhodující hlasování v druhém kolem mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z prvního kola, přičemž průzkumy veřejného mínění (Graf 8) zároveň naznačují méně těsné výsledky než výsledky Brexitu či Trumpa.

Závěr: Rizika vzestupu

Investování je vždy otázkou posouzení rizik a dle našeho názoru evropská politická rizika stojí za to podstoupit, protože:

  1. politická rizika se s největší pravděpodobností po nedávných politických otřesech přeceňují,
  2. toto přispělo k oslabenému postavení investorů v regionu,
  3. přesto dochází ke zlepšování evropských makroekonomických dat,
  4. a toto zlepšení pravděpodobně zvýší růst výnosů z nízkého základu,
  5. relativní ocenění je velice slibné
  6. a celosvětová reflace bude fungovat nejlépe pro Evropu, protože je v ranější fázi ekonomického a fiskálního cyklu.

Tyto faktory naznačují, že existuje prostor pro významnou úpravu ratingu evropských akcií, budou-li výsledky voleb příznivé.

 

Newsletter