Británie po letech členství v Evropské unii postrádá zkušenost s mezinárodním vyjednáváním, což může zpomalit rozhovory o jejím vystoupení z EU. Hrozí i varianta tvrdého brexitu, řekla norská premiérka Erna Solbergová, jejíž země ale členem unie není.
Solbergová doufá, že Británie dokáže vyjednat svůj odchod tak, aby i po něm udržela s EU velmi blízký vztah. Bude to ale těžké, řekla v rozhovoru s agenturou Reuters na okraj zasedání německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU), jehož se jako host účastní.
„Když s Brity diskutujeme, někdy cítíme, že jejich rychlost je omezena faktem, že již tak dlouho nevyjednávali (sami),“ prohlásila předsedkyně norské vlády. „Bojím se velmi tvrdého brexitu, ale doufám, že najdeme lepší řešení,“ dodala.
Norsko není členem EU, ale přes ESVO (Evropské sdružení volného obchodu) je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Někteří příznivci brexitu věří, že Londýn může navázat s EU podobný vztah jako Norsko.
Solbergová se loni v červnu vyjádřila zdrženlivě k možnému návratu Británie do ESVO. Tím Oslo komplikuje snahu Londýna udržet si i po brexitu přístup na lukrativní vnitřní trh EU. Británie byla zakládajícím členem ESVO v roce 1960. O třináct let později ale přestoupila do Evropského hospodářského společenství, z něhož posléze vznikla EU.
Před dvěma dny nečekaně složil funkci britský velvyslanec při EU Ivan Rogers. Ve svém rezignačním dopise také uvedl, že vládním úřadům na rozdíl od Evropské komise chybí zkušenosti se závažnými mnohostrannými mezinárodními vyjednáváními.
Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o odchodu země z EU. Podle Reuters půjde o jedny z nejkomplikovanějších mezinárodních rozhovorů, kterých se Londýn od konce druhé světové války zúčastnil.
