V roce 2008 se americká ekonomika dostala do nejhorší krize od tzv. Velké deprese. Viníkem jsou roky laxního poskytování úvěrů, které vyústily v nafouknutím úvěrové bubliny obřích rozměrů. Její následné splasknutí s sebou strhlo tisíce bank i investičních společností a rozneslo po světě nákazu hromadného propadu trhů.
Největším problémem byl nedostatek likvidity. Na něm si „vylámaly zuby“ i ty „nejzdravější“ společnosti, což donutilo státní regulační orgány k razantnímu zásahu. Ty firmy, které byly uznány za systémově důležité, obdržely od vlády kapitálové injekce, aby tak svým hrozícím krachem ještě více nepoškodily už tak dost pochroumaný finanční systém. Následovaly pak roky nekonvenčních podpůrných programů, které měly napáchané škody napravit.
Americké akcie zakončily nejhorší čtvrtletí po 4 letech – Roklen24.cz http://t.co/tODZyXhlry @roklen24 #WallStreet pic.twitter.com/jrQjRepuLP
— Roklen24 (@roklen24) 30. Září 2015
Tehdejším šéfem Federálního rezervního systému byl Ben Baernanke. Ten stál jak u krachu, tak i u zavedení programu kvantitativního uvolňování, který měl americké trhy navrátit zpět do předkrizového stavu. I přesto, že už Bernanke nezastává post guvernéra centrální banky, poslední krize mu stále leží „v žaludku.“
Během rozhovoru pro server USA Today padla palčivá otázka ohledně toho, proč nebyli viníci krize obviněni. „Proč nešel nikdo do vězení? A měl vůbec být někdo zatčen?“, zaznělo z úst reportérky Susan Pageové. Bernanke na to odpověděl jasně: „Ano, myslím si, že ano.“
Exšéf Fedu dále vysvětlil, že centrální banka nemá právo někoho trestat. To mělo mít na starosti ministerstvo spravedlnosti. I přesto, že pár lidí si šlo opravdu „sednout“ za některé prohřešky, vinu nesly především samotné investiční společnosti a banky.
„I přesto, že jsou banky či investiční společnosti právní útvary, nejde o fyzickou osobu, kterou by bylo možné zavřít do vězení,“ přepisuje Bernankeho slova server Business Insider. „Osobně bych rád viděl mnohem hlubší vyšetřování konkrétních osob, protože věci, které se děly, byly nelegální a stáli za nimi jednotlivci a ne celé firmy.“
Nečinnost však v tomto směru převládla. Fakt, že nebyl nikdo potrestán, tak dle exguvernéra vytvořil další prostor pro rizikové jednání, jež může ve výsledku vést k další finanční krizi.
