Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Dobrá zpráva? Trumpova velkolepá daňová reforma je prý připravena

Velkolepá daňová reforma, kterou Američanům slíbil Donald Trump již ve své volební kampani, na sebe nechala dlouho čekat. Očekávané snížení daní firmám i jednotlivcům přispělo po Trumpově nástupu do Bílého domu k výraznému růstu cen amerických akcií. Trhy však v poslední době začaly být netrpělivé, protože slibovaná opatření, která měla stimulovat americkou ekonomiku, se dosud nedostavila. Ale teď je prý reforma hotová. Dobrá zpráva? Možná ne tak docela. Výrazné snížení daní pro firmy i občany by totiž mohl torpédovat už beztak obrovský americký deficit.

Pro amerického prezidenta je dlouho slíbená daňová reforma, jejíž hrubé obrysy představil letos v dubnu, nejvyšší prioritou. Poté, co plánovanému zrušení systému zdravotního pojištěný známému jako Obamacare možná hrozí další fiasko, chce Trump hlavní pozornost přitáhnout k tomu, co nazval „největším snížením daní v historii naší země“.

Čekáte zbytečně. Trumpovy daně letos firmám nepomohou

Nový návrh zákona, na kterém Trumpovi poradci a důležití republikáni pracují již měsíce, je „zcela dokončen,“ řekl Trump podle serveru Spiegel Online ve svém nedělním projevu. „Myslím, že to bude fantastické,“ zhodnotil prý prezident.

Návrh by mohl být zveřejněn ještě tento týden. A co v něm přesně je? To podle serveru zřejmě neví ani Trump sám. Daňová sazba pro firmy prý bude „podstatně nižší,“ řekl prezident s tím, že doufá, že bude snížena na 15 %. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, Paul Ryan, který se na jednáních o zákoně podílel, však naposledy hovořil o sazbě přes 20 procent. Magazín Politico očekává kompromis na 20 %. V současné době je v USA sazba korporátní daně na úrovni 35 % a v globálním srovnání patří mezi ty nejvyšší.

Kromě úlevy firmám chce Trump prý odlehčit také střední třídě. Reforma má zahrnovat snížení daní z příjmu, přičemž Trump hovořil o „výrazně nižších sazbách než doposud“. Počet daňových tříd by se měl snížit ze sedmi na tři a nejvyšší sazba daně z příjmu jednotlivců by měla klesnout z 39,6 na 35 %. Ve hře jsou také změny daňových odpočtů.

Zda zákon skutečně středním třídám pomůže, je otázkou. Současná sazba ve výši 39,6 % postihuje jen domácnosti s příjmy nad 470 tisíc dolarů. Nejvíce by se proto nakonec mohly snížit daně těm nejbohatším.

Deregulace a škrty na daních rozhodnou o americkém růstu

Mezi samotnými republikány navíc naposledy ohledně přesného rozsahu snížení daní nepanovala zrovna jednota. Někteří z nich se totiž netají svými obavami z toho, že taková opatření dále prohloubí už tak obří státní zadlužení. Již nyní činí celkový dluh USA kolem 20 bilionů dolarů, což odpovídá více než 100 % ročního výkonu americké ekonomiky.

Dluh USA jen krůček od gigantických 20 bilionů dolarů. Kdo za to může?

Ministr financí Steven Mnuchin sice tvrdí, že Trumpův plán za sebe zaplatí hospodářským růstem, ekonomové to však považují za nereálné. Analýzy pak ukazují, že plánované daňové změny by v následujících letech výrazně prohloubily rozpočtový deficit i při započtení hospodářského růstu, ke kterému by daňové škrty přispěly.

Podle analýzy provedené americkou expertní skupinou Tax Foundation by jen snížení korporátní daně z 35 % na 15 % znamenalo snížení příjmů státního rozpočtu v následujících deseti letech o 2,1 bilionu dolarů. Pokud se od tohoto čísla odečte ekonomický růst, který by snížení daní mohlo přinést, bude americký rozpočet v následující dekádě stále o více než jeden bilion dolarů chudší.  

Newsletter