Výnosy některých českých dluhopisů v těchto dnech vykazují rekordně nízké úrovně. Týká se to dluhopisů například s pětiletou nebo desetiletou dobou splatnosti. Pokles výnosů na historická minima není zdaleka jen českých fenoménem, jde o globální jev. A zdaleka nekončí.
Počet negativně úročených dluhopisů celosvětově naopak rychle narůstá. Na začátku prázdnin činila hodnota záporně úročených dluhopisů celosvětově necelých deset bilionů dolarů, podle údajů z poloviny srpna už to bylo více než 13 bilionů dolarů. Takřka čtvrtina globální ekonomiky už dnes čelí záporným sazbám. Hybateli tohoto vývoje jsou centrální banky, které podnikají zoufalý závod ke dnu. Snižují sazby, jako třeba nedávno novozélandská centrální banka, případně obnovují své nekonvenční programy odkupu aktiv, jako například aktuálně Bank of England. Jejich aktivita v tomto směru dále zintenzivnila po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie, které se uskutečnilo koncem června.
Výnosy britských dluhopisů na dně. Bank of England narazila
Není náhodné, že právě v období po britském referendu nastoupily sestupný trend – mnohdy k rekordním minimům – právě i výnosy z českých státních dluhopisů. Investoři mají o český dluh zájem – i při nízkém, případně záporném úročení – nejen z důvodu popsané obecné nálady na světových trzích, nýbrž i proto, že české veřejné finance vykazují stabilizovaný stav a v kontextu hospodářsky vyspělého světa podprůměrnou úroveň zadlužení v poměru k HDP.
Výnosy českých dluhopisů na rekordní dně. Intervenuje ČNB? – Roklen24.cz https://t.co/BFuVLR1J4X prostřednictvím @roklen24 #bonds #yields
— Roklen24.cz (@roklen24) 17. srpna 2016
Tak tomu bude i letos a v příštích letech. Potřeba financování české vlády by neměla převýšit loňský údaj, kdy dosáhla sedmi procent HDP. V dalších letech by měla v podílu k HDP klesat. Na tomto vývoji se příznivě podepisují jak zmíněné nízké úrokové sazby českých dluhopisů, tak ekonomický růst, který vládě umožňuje dosáhnout výrazně nižšího než rozpočtovaného schodku. Pro letošní rok vláda rozpočtuje deficit 70 miliard, ve skutečnosti by měl být minimálně o polovinu nižší. V příštím roce by už vláda měla být schopna hospodařit přebytkově, čemuž pochopitelně opět nahrává i prostředí obecně nízkých úrokových sazeb.
Alespoň částečně také současná vláda sklízí sladké plody rozpočtové obezřetnosti vlád minulých, které ani v letech vrcholící světové finanční krize nedopustily bezuzdné zadlužování, což je klíčový důvod, proč se dnes tuzemské zadlužení k HDP nachází na zmíněné relativně nízké úrovni.
