Evropské i americké výnosy rostou. Dolar v zisku pod 1,0820 za euro. Koruna se obchoduje slabší nad 25,30 za euro.

Umíte dostatečně spořit? Napoví jazyk, kterým mluvíte

Za to, že jsme bohatí, anebo naopak chudí, si do značné míry můžeme sami. Behaviorální ekonomové stále upozorňují na řadu iracionalit, kterých se lidé dopouštějí při důležitých finančních rozhodnutích. Jeden z nich však poukázal na faktor, který tak úplně ovlivnit nemůžeme; na naše spoření a tím pádem i bohatství má vliv i to, jakým jazykem hovoříme.

Problematika spoření je jak v mainstreamové ekonomii, tak i v behaviorální ekonomii hojně diskutovanou záležitostí. Behaviorální ekonomové objevili řadu „biasů“, které jim slouží jako teoretická základna k tomu, aby mohli obyvatele vyspělého světa obviňovat z nedostatečného spoření.

Lidé podle behaviorální ekonomie přeceňují současnost, podceňují budoucnost, neumějí se ovládat a vůbec tak nějak příliš nepřemýšlejí o tom, co dělají. To všechno jsou faktory, které spolu s přehnaně optimistickými očekáváními dokáží vysvětlit nadměrné utrácení a nedostatečné spoření některých lidí a národů. Jiní behaviorální ekonomové se však rozhodli hledat determinanty míry spoření jinde. Kontroverzní hypotézu o vztahu mezi spořením a mateřskou řečí se rozhodl otestovat Keith Chen, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Češi a úspory? Polovina neušetří nic

Chena zaujalo značně odlišné spořící chování, které lze sledovat u 34 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. OECD sdružuje nejbohatší a nejvyspělejší země na světě, které vykazují řadu podobných charakteristik. Avšak míry úspor jednotlivých států jsou radikálně odlišné.

Zatímco na jedné straně uspoří země jako Lucembursko či Jižní Korea více než čtvrtinu svého HDP, obyvatelé Řecka, USA či Velké Británie v tomto ohledu nedosahují ani na 10 %. Podle Chena má s těmito rozdíly co do činění jazyk, kterým obyvatelé jednotlivých zemí hovoří.

Jazyky mohou být buďto „futureless“, anebo „futured“. Pokud mluvíte jazykem „futurless“, pak současnost, minulost a budoucnost vyjadřujete jiným tvarem slovesa. Takovým jazykem je například angličtina nebo čeština, ve které říkáme: včera pršelo, dneska prší nebo zítra bude pršet.

Úspory: Spořílky záporné sazby nezastaví, jiní se stěhují

Naopak „futured“ jazyky, jako jsou například němčina či japonština, používají k vyjádření minulosti, budoucnosti i budoucnosti jeden tvar slovesa. Jakoby tedy říkali: včera prší, dneska prší nebo zítra prší.

Podle Chena je pro lidi, kteří mluví futureless jazyky obtížnější se něčeho v současnosti vzdát a spořit do budoucna, jelikož mezi oběma časovými úseky cítí ostrou hranici. Naopak lidé hovořící futured jazyky, ve kterých kontinuálně plyne čas, s tím takovým problém nemají. Jinými slovy, zatímco ve futurless jazycích se zdá být budoucnost na hony vzdálená, ve futured jazycích to vypadá, že je již za dveřmi.

Jakkoliv se vám Chenova teorie může zdát hloupá a nevědecká, když ji behaviorální vědec otestoval na světových datech, ukázalo se, že do jisté míry platí. V zemích, kde se mluví futured jazykem, je uspořeno v průměru o 5 % HDP více než v zemích, kde se hovoří futurless jazyky.

A to není vše. Kromě toho, že jazyky umí vysvětlit, proč Američané spoří příliš málo a naopak Japonci příliš mnoho, dokáží také říct, proč se v některých zemích více kouří. Kouření je totiž jistá forma negativního spoření. V souladu se svou hypotézou, Chen zjistil, že u osob hovořících futurless jazykem je o 25 % větší šance, že se stanou kuřáky.

Rebelie bank aneb návrat k úsporám pod polštářem

Newsletter