Impact investing. Investice do firem, kde jsou peníze prostředkem, nikoli jen cílem

Impact investing neboli dopadové investování se zaměřuje na projekty, jejichž cílem je přispět k řešení společenského nebo environmentálního problému. Jde tedy o investice do podnikání, kde je vydělávání peněz pouze prostředkem. Naopak u tradičního podnikání je vydělávání peněz cílem. V této oblasti jsme my Češi bohužel pozadu. Je to škoda, že nám ujíždí vlak, řekl v rozhovoru pro Roklen24 Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu a impaktového investičního fondu Tilia Impact Ventures. Právě Impact Hub bude tento týden hostit akci Impact investing in CEE propojující investory a startupy zaměřující se na zmírnění klimatických změn nebo zlepšení životního prostředí. To vše pod záštitou mezinárodního projektu CEE Community Lab.

Tématem číslo jedna v rámci finančního světa zůstává pandemie koronaviru. Mnozí si ale pamatují, že ještě před vypuknutím pandemie se do popředí investičního světa nezadržitelně drala udržitelnost a společenská odpovědnost. Jedním z Vašich témat je společensky odpovědné, respektive dopadové investování. To může mít různou podobu, co znamená dopadové investování konkrétně pro Vás? 

Pro mě osobně je dopadové investování (z anglického impact investing) investování do projektů, které mají za cíl přispět k řešení společenského nebo environmentálního problému. Tedy investování do podnikání, kde je vydělávání peněz pouze prostředkem. Naopak u tradičního podnikání je ono vydělávání peněz cílem. Může se to zdát jako slovíčkaření, ale tato změna paradigmatu je zásadní. Technicky řečeno, u klasického investování hledáte projekty v dimenzích výnos a riziko, zatímco v dopadovém investování jsou kritéria tři: výnos, riziko a dopad, což celé úloze významně přidává na komplexitě. Osobně si myslím, že je jen otázka času, než se posuzování dopadu minimálně v míře negativního screeningu oproti environmentálním, sociálním a governance standardům stane mainstreamem nejen v investičním světě, ale také v bankovním financování.

V čem nejvíce se liší dopadové investování od “klasického” investování? Musí být přístup investorů a jejich očekávání při poskytování investic společensky prospěšným projektům nějakým způsobem jiný?

Hlavní otázka je, zda existuje tradeoff mezi výnosem a dopadem. To znamená, jsou dopadové projekty inherentně o něco méně výnosné? Opět je to složitější otázka, než by se mohlo zdát, jelikož záleží na časovém horizontu této úvahy. Na otázce nákladů na externality a definice toho, co to ten dopad vlastně je a co už ne. Každopádně moje osobní zkušenost spíše vede k závěru, že alespoň u projektů s hlubokým dopadem, které nás nejvíce zajímají a které přispívají k řešení příčin některých ze společenských či environmentálních problémů, ten tradeoff je. To znamená, že mají nižší výnos nebo návratnost za delší období.

Jinak co se týče přístupu k poskytování investic, je to stejné jako u standardního rizikového kapitálu. Ovšem přibývá dimenze sledování, měření a řízení dopadu, což se v případech, kde onen dopad není inherentně propojen s byznys modelem, propisuje až do podmínek investiční smlouvy, např. pomocí Impact KPIs.

V souvislosti s dopadovým investováním se často mluví o „zelených“ cenných papírech, jako jsou akcie, ETF a další, ale ostatní formy investování do firem se společenským nebo environmentálním přesahem – například formou angel investic, crowdfundingu nebo formou venture capital fondů – zůstávají, alespoň v rámci střední Evropy, upozaděné. Jak vnímáte aktuální investiční prostředí a co je podle Vás potřeba k tomu, aby se dopadové investování dostalo více do povědomí investiční veřejnosti? 

Ano, v Česku jsme v této oblasti pozadu, a to nejen ve srovnání se světem, ale v oblasti zelených dluhopisů i za zeměmi v regionu CEE jako Maďarsko. Přijde mi, že obecně my Češi jsme v mnoha oblastech příliš konzervativní, skeptičtí k inovacím a změnám, bez potřebného evropského či globálního mindsetu, řada vlivných lidí v soukromém i veřejném finančním sektoru je myšlenkově v neoklasických 80. letech 20. století. Je to škoda, ujíždí nám tak vlak, což se projevuje v naší konkurenceschopnosti a inovačním potenciálu. Chybí nám tu více podnikatelů, kteří ukážou, že úspěch v byznysu není jen o krátkodobém odnímatelném cash flow, ale že prostě dává smysl vytvářet dlouhodobou přidanou hodnotu nejen pro akcionáře, ale také pro společnost a životní prostředí. Takových lidí přibývá a mám obrovskou radost, že řadu z nich máme mezi investory fondu Tilia Impact Ventures.

Dopadové investice by nemohly existovat bez týmů odvážných a inovativních podnikatelů, kteří zakládají a vedou své firmy s cílem být nejen úspěšní v businessu, ale zároveň se podílet na řešení nějakého společenského problému nebo na ochraně životního prostředí. Můžete uvést příklady úspěšných projektů a firem se společenským přesahem, kterým se již podařilo získat zajímavé investice od obdobně smýšlejících investorů? 

Krásným příkladem je startup MIWA (minimum waste), česká společnost, která se rozhodla zmodernizovat bezobalový prodej a otevřít mu tak dveře do běžných obchodů a supermarketů. Dalším příkladem je CYRKL, který se snaží přinést inovace do zákonného nakládání s odpady a zaměřuje se rovněž na cirkulární ekonomiku. CEO MIWA Petr Báča vystoupí 15.12.2020 na naší online mezinárodní akci na téma Impact Investing, kterou pořádáme v rámci programu CEE Community Lab.

Co byste poradil projektům zaměřujícím se na pozitivní dopad, které aktuálně shánějí finance? Co je klíčové pro to, aby zaujaly investory?

Je to stejné jako u standardních finančních nebo strategických investorů, plus tam přibývá dimenze dopadu. Takže kromě standardních faktorů, jako je kvalita týmu, síla byznys modelu, diferenciace produktu, go-to market strategie či velikost trhu, se koukáme i na teorii změny, hloubku a šířku dopadu, jeho škálovatelnost atd. Dohromady to prostě pak musí dávat smysl pro obě strany. Hodně se o tom s projekty bavíme a věřím, že to posouvá obě strany.

Impact Hub bude letos poprvé hostit akci, která přispěje k propojení investorů a startupů zaměřující se na zmírnění klimatických změn nebo zlepšení životního prostředí. To vše pod záštitou mezinárodního projektu CEE Community Lab. Jak tento projekt vznikl?

Tento program vznikl z iniciativy a je financován organizací Evropské unie EIT Climate-KIC. Impact Hub společně s CleanTech For Estonia je jeho realizátorem. Program reaguje na situaci, kdy startupy přispívající k řešení klimatické krize hledají takové investory, kteří nedají jen peníze, ale líbí se jim dopad projektu a společnými silami budou rozvíjet jak dopad, tak byznys. Ukazuje se, že jen finanční investor pro dopadový projekt není dobrá volba. Nicméně v Česku i CEE je zatím velmi málo investorů, které systematicky zajímá dopad a jsou ochotni a schopni se s dopadovými projekty seriózně bavit. CEE Community Lab se mimo jiné snaží tuto mezeru zmapovat, lépe pochopit a zmenšit.

Pilotního běhu mezinárodního projektu Climate Finance Community Lab se účastní hned dva české subjekty, a to Opravárna, síť odborných servisů i drobných opravářů v ČR, a originální český bikesharing Rekola. Proč právě tyto firmy? Jaká byla kritéria a proces výběru?

Do programu se nám přihlásilo 15 projektů, 5 z nich poté postoupilo před mezinárodní porotu a z těchto 5 jsme vybrali tyto dva postupující do programu. Hlavními kritérii byla vyspělost projektu, environmentální dopad, fungující a stabilní tým a fit do tohoto programu. Hledali jsme projekty, které potřebují nové finanční prostředky na další rozvoj nebo expanzi a zároveň jsou na tento rozvoj připraveni.

S Rekoly se známe již déle. Pohybují se na vysoce konkurenčním, ale dynamicky rostoucím trhu. V České republice mají silnou pozici, ale pro expanzi potřebují kapitál v řádech milionů eur a regionální investoři potřebují porozumět, proč zrovna Rekola uspějí lépe a s větším dopadem než konkurence. Rekola nejsou úplně klasicky bikesharing, velmi dobře se jim daří konvertovat prvouživatele a mají jednotkovou ekonomiku dostatečně silnou na to, aby mohly přinést benefity bikesharingu i do menších měst. To je zajímavá tržní nika i pro dopadové investory.

Opravárna je zatím malý projekt, ale s o to větším potenciálem. Potřebovali od nás pomoci s již výše zmiňovaným měřením dopadu, zároveň o získání investice se pokoušejí poprvé. Díky programu získali skvělého mentora, který se jim intenzivně věnoval a společně jsme pozměnili business model jak pro B2C, tak B2B a postavili pitchdeck. Mám radost, že se nám podařilo najít pár vážných zájemců o investici.

Co byste rádi, aby si účastníci akce Impact investing odnesli? Bude událost zaměřená na domácí prostředí nebo můžeme čekat mezinárodní přesah?

Cílem akce je představit investování do dopadu především v celoevropském měřítku a kontextu. Během odpoledne vystoupí úspěšní podnikatelé, kteří pro svůj projekt již investici získali, projekty, které ji momentálně shánějí, a na závěr proběhne panelová diskuze zkušených investorů. Chceme v globálním kontextu přiblížit, co investování do dopadu vlastně je a co už není, k čemu je dobré a proč bude v budoucnosti mnohem důležitějším tématem jak pro investory, tak startupy.