Inovace a podnikání? Nehledejte řešení, ale problém

Každý problém má řešení, ale ne každé řešení má problém, cituje své oblíbené rčení Dalibor Pulkert, spoluzakladatel inovační laboratoře Outboxers. Naráží tak na častou situaci, kdy lidé chtějí něco rozjet, ale mají pocit, že nemají nápad, nevidí příležitost na trhu nebo daná myšlenka ještě není úplně to pravé. Tým Outboxers se proto zaměřuje na podporu podnikavosti, pomoc s ověřováním nápadů na trhu a rozjížděním startupů pro větší firmy na klíč. Jejich projekt StartupBox, který poskytuje online mentoring začínajícím podnikatelům s cílem provést je celým procesem od nápadu až k úspěšné k realizaci, nedávno navíc obdržel prestižní grant od Googlu. Jak je potřeba přistupovat k rozjezdu byznysu a inovacím a kde hledat inspiraci? Jak si určit priority a co hraje klíčovou roli při uvedení nové služby nebo nového produktu na trh? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v rozhovoru níže.

Jste inovační laboratoř, která se zaměřuje na rozjezdy nových digitálních produktů. Co všechno je pro Vás inovace? Tento pojem je v posledních letech často používané “buzzword”, ne každý ho ale chápe stejně. 

Je to tak. Tím, že je slovo inovace abstraktní, každý jej chápe jinak a má s ním i jiné asociace. Někdo pozitivní, někdo negativní. Když bych měl odpovědět teoreticky, tak původ slova je z latinského innovare, což se překládá jako obnovovat. V našem digitálním kontextu inovace vnímáme jako obnovu byznys modelu, produktu nebo službu podle novějších potřeb trhu. Obecně jako jakoukoliv změnu, která přináší pozitivní hodnotu.

Co si lze představit pod aktivitami inovační laboratoře? Jakou škálu služeb zajišťujete pro své klienty?

V Outboxers fungujeme na tři základní schody. První jsou strategické workshopy, od vymýšlení nových nápadů a cest přes jejich prioritizaci až po srovnání konkrétních kroků a kompetencí, které budeme potřebovat pro plnění strategie. Druhý schod je ověřování nápadů na trhu. Dejme tomu, že máme jasnou představu nebo nápad, co bychom chtěli dělat. V takovém případě následujeme léty prověřené inovační metodiky a techniky a testujeme, zda daný produkt nebo služba má šanci na přežití. Třetím krokem je rozjezd firmy, takzvaný venture building. To znamená, že pokud se zdá, že produkt má na trhu své místo, skočíme do toho naplno, založíme firmu, najdeme ty správné lidi, společně vyšlapeme cestu na trhu a jakmile klient zavelí, předáváme mu rozjetou firmu do správy.

Občas říkáme, že jsme takzvaní Intrapreneuři, spojení anglických slov intra, interní, a entrepreneur, podnikatel. Prostě jsme parťáci na rozjezd nové věci s podnikatelským myšlením. Nekoukáme na naši práci jako na projekty, ale jako by to byl náš vlastní byznys.

Díky tomu, že podporujete Vámi zmiňovaný intrapreneurship – tedy podnikání v rámci větší organizace – boříte zavedené modely spolupráce v rámci pracovního trhu. Dříve byl člověk buď zaměstnanec, nebo podnikatel, nyní je možné být podnikatelem s odpovědností za rozjezd firmy, ale se zázemím větší společnosti. Proč Vám podpora podnikání touto formou přijde důležitá a jaké jsou z Vašeho pohledu výhody tohoto modelu?

Sami jsme si v předchozích firmách prošli tím, co Intrapreneurship obnáší, zažili si na vlastní kůži výhody i nevýhody. Nevýhodou může být, že ne vždy se můžete stoprocentně rozhodnout, jak uznáte za vhodné, je potřeba brát v potaz stakeholdery ve firmě, občas můžete čelit rezistenci vůči změně – to znamená, že je potřeba trochu diplomacie, týmovosti a zájmu o názory a zkušenosti ostatních. Obrovskou výhodou ale je, že tento model je takový trenažér podnikání, nemusíte řešit plný kontext jako v případě, kdy byste zakládali firmu sami od začátku, nemusíte budovat značku a kredibilitu, neřešíte tolik cash-flow,  které by firmu za normálních okolností mohlo stát “život”. Jsme přesvědčení, že tento přístup funguje a je – jak se dneska říká – win-win pro obě strany. Jak pro firmu, která tak může růst a inovovat, tak pro jednotlivce inovátora, který takovým vnitrofiremním podnikatelem je a baví ho/jí to.

Sepsali jsme dokonce Intrapreneur Manifest. Pokud s vámi takový přístup rezonuje, koukněte na principy, které razíme a můžete Manifest online podepsat.

Jedním ze základu úspěchu podnikatele je podle Vás správná prioritizace. Na konferenci Ženy v byznysu jste představil jeden z praktických nástrojů, který pomáhá při rozhodování, do jaké aktivity se pustit a do jaké raději ne – takzvaný priority poker. Můžete i pro čtenáře Roklen24 shrnout, jak to funguje?

Jasně, rád. Technika je velmi jednoduchá, ale mocná. Dejme tomu, že jste se svým nejužším týmem na strategickém každoročním výjezdu a chcete si skupinově srovnat priority, čemu se věnovat a čemu ne. Jak se vždycky vtipkuje “důležité je se rozhodnout, co nedělat”. Faktem zůstává, že cest je vždycky spousta, ale která je ta pravá? Technika je postavená na kartách 1-10, nic složitého. Připravte si položky, které chcete prioritizovat, napište si je na flipchart nebo hoďte do tabulky, to je na vás. Následně postupujte položka po položce a ohodnoťte z dvou úhlů pohledu. První je přidaná hodnota. Hodnota pro vašeho zákazníka, hodnota pro váš byznys, hodnota pro vaše lidi. Druhá je náročnost realizace. 

Tak jdeme na to. Představte si tedy danou položku, pro ilustraci například “rozjet nový produkt XY, kdy chceme bla bla…” a aniž byste si ukázali vaše karty, vyberte každý 1 (nízká hodnota) až 10 (nejvyšší hodnota) jednu možnost podle toho, jakou hodnotu si myslíte, že nový produkt přinese. Jakmile máte všichni vybráno, ukažte si karty. To zákonitě spustí diskusi: “Moniko, proč máš dvojku?” a “Matěji, proč je to za tebe osmička?”. Dá se říct, že hlavním produktem této techniky je diskuse, která sladí váš tým a vaše priority. Dmýchá konstruktivní debatu nad jednotlivými aspekty. Jakmile je řečeno to důležité, hlasuje se znovu. Do tabulky si poznamenáme aritmetický průměr všech karet. Nyní se můžeme posunout u stejné položky k druhé otázce, jaká je náročnost realizace. Opět vyberete kartu 1 (nízká náročnost) až 10 (enormní náročnost), jakmile všichni máme vybráno, ukážeme si karty a diskutujeme. Výsledek zapíšeme do tabulky. Posuneme se na další položku.

Na závěr vezmete pro každou položku číslo hodnoty a podělíte jej náročností realizace. Podle tohoto poměru seřadíte položky a je to. Máte indikaci toho, jak si jako tým představujete priority. Tady bych chtěl jen upozornit, že jde o indikaci, finální rozhodnutí, kudy se jako firma vydáte, je třeba doladit podle vaší situace a kontextu. Nicméně sladění a proběhlou diskusi už vám nikdo nevezme. Ještě zmíním, že je důležité, aby takovou diskusi facilitoval někdo z venku. Technika svým skrytým hlasováním snižuje rozdíly mezi extrovertstvím a introvertstvím. Zároveň stírá rozdíly mezi pracovní dominancí a submisí typu šéf a podřízený. 

Zaujalo mne, že máte v týmu i psycholožku, která pomáhá porozumět chování cílových zákazníků, protože lidé se chovají jinak, než jak říkají. Jak z tohoto pohledu u vás probíhá ověřování nápadů na produkty nebo služby u koncových zákazníků a zkoumání zákaznické zkušenosti? 

I když po těch letech máme jakožto podnikavci a produkťáci na zkreslení trhu nos, stále nedáme dopustit na profesionální psychology v týmu, kteří to nejen studovali, ale mají zkušenosti a “oko” na jednotlivá zkreslení (biases). Samotné ověřování nápadu na trhu zjednodušeně řešeno probíhá na dvě kola: výzkum a prototypování. Poté, co máme definované segmenty a cílové skupiny, vyrážíme do terénu a snažíme se je pochopit. Tuto část právě dělají výzkumníci psychologové. Ti se vrátí z trhu s indiciemi, jak správně postavit produkt nebo službu. Neboli, jaká jsou očekávání potenciálních zákazníků. Na to nastupují produkťáci a navrhují prototyp tak, aby vyhovoval získaným vstupům z trhu. Následně se opět vyráží do terénu a získáváme zpětnou vazbu, zda by takový produkt, v takové podobě a v takovém kontextu docenili. Toť ve zkratce, proč na zkušené psychology nedáme dopustit. 

Co z vašich dosavadních zkušeností hraje klíčovou roli při uvedení nové služby nebo nového produktu na trh?

Jasné odhodlání a sladění stakeholderů. Existuje konsensus, že danou věc chtějí a jasná měřitelná očekávání, jestli a za jakých podmínek nápad funguje. Stejně důležitý je i tahoun, který na sebe přijme zodpovědnost, i kdyby se novinku nepodařilo roztleskat.

Máte nějakou zajímavou případovou studii z Outboxers, kterou byste chtěl zmínit a ukázat tím, jak se dá ověření nápadu pojmout a jak získaná data mohou pomoci při realizaci?

Oslovil nás klient, který strávil roky vývojem inovativního drinku pro sportovce. Nemohl si dovolit vylít desítky milionů na to, aby produkt vyrobil v požadovaných objemech a “procpal” na trh přes tradiční distribuční řetězce s nejistým výsledkem. Proto jsme se rozhodli, že půjdeme cestou menších online kampaní a zjistíme, jestli si to najde první zákazníky, kteří chtějí nakupovat drink pravidelně. Za zlomkové náklady jsme vytvořili brand a podobu produktu, oslovili vytipovanou cílovou skupinu a změřili, jakých jsme schopni dosahovat reálných prodejních čísel. Tak jsme zjistili, jak trh reálně funguje a dostali jistotu k výrobě reálného produktu. A v neposlední řadě máme data pro externí investory, kteří potřebují vědět, jak se produktu dařilo, aby se jim vyplatilo investovat. S většími prostředky získáme větší škálu zákazníků.

Pandemie všeobecně urychlila potřebu digitalizovat, zvýšila poptávku i po vašich produktech a službách? Jak vnímáte, že se změnil přístup českých firem k inovacím a digitalizaci?

Slyšel jsem vtip, že největší inovátor posledních dekád je Covid, donutil i firmy, které třeba o kompletní vzdálené práci ani neuvažovaly, k tomu, že si vyzkoušely na vlastní kůži její efektivitu. A i právě kvůli tomu, když přišla první vlna pandemie v březnu 2020, dost firem preventivně zamrazilo inovativní projekty a soustředily se na jádro svého byznysu. V druhé a třetí následné vlně už firmy nabíraly zpět sebejistotu, že investiční projekty mají smysl a že to na apokalypsu nevypadá. Vlastně jsem přesvědčený, že prozíravý a uvědomělý lídr si v časech pandemie uvědomoval, že teď je ten čas, kdy je možné uskočit konkurenci, že tady a teď se hraje o rozdělení budoucího tržního koláče.

Společným jmenovatelem vašich aktivit je podporování podnikavosti – aby ve společnosti bylo čím dál víc lidí, kteří přemýšlejí podnikavě a tvoří nové služby a produkty, s čímž Outboxers pomáhá. Lze nějakým způsobem pěstovat dovednosti vedoucí k podnikavosti, případně udržovat schopnost myslet “out of the box”, tedy mimo zajeté postupy nebo vzorce?

Určitě, většinou jde o často omílané tři věci “růstové nastavení mysli”, “nebát se selhat” a “akceschopnost”. Super na tom je, že je prokázané, že každá z těchto klíčových vlastností se dá získat, naučit nebo trénovat. Položte si schválně jako rychlý testík tyto tři otázky: Kdy jsem naposledy vědomě opustil/a komfortní zónu? Kdy jsem se naposledy bál ze selhání? Co tak trošku odkládám, protože se mi do toho nechce?

Vypíchnul bych třeba ten strach. Každý se něčeho bojíme a vlastně je to velmi dobře. Pokud vás na otázku na první dobrou nic nenapadlo, dejte tomu čas. Masivní většina lidí odpověď najde. Ta vám následně pomůže si uvědomit, jak fungujete a posunout se dál.

Kde hledáte nové nápady, co je pro vás inspirací?

Občas kolem sebe slyším, že by lidé chtěli něco rozjet, ale že nemají nápad, nebo že to či ono ještě není TO úplně pravé, pro co chtějí dýchat. A nebo ještě jinak, že prostě nejsou ty typy, které vidí příležitosti na trhu. Mám na to vždy dvě reakce: nehledejte řešení, ale problém. Zamilujte se do něj a potom už nápady na řešení budou chodit samy. Ověřeno, funguje to. Miluju rčení, že “každý problém má řešení, ale ne každé řešení má problém”. Když vám například začne téct pračka, taky rovnou vaše hlava generuje: hadr, kýbl, ručník, mop… Ale celé to spustil problém. Málokdo na to jde od zadu: Ha, hadr, na co by se asi tak mohl hodit. Naše hlava je od přírody skvělá mašina na řešení problémů, tak toho využijme a předhoďme jí problém, který s námi rezonuje.

Druhý pohled je: obklopte se lidmi, kteří jsou tam, kde vy chcete být. Inspirujte se, nechte je, aby vám promlouvali do ucha. Doslova. V dnešní době už není problém, že takový člověk nebydlí ve stejné ulici nebo městě. Můžete je na sebe nechat působit přes technologie. Poslouchat jejich podcasty, číst jejich knihy, psát a volat si s nimi přes sociální sítě. A pokud vám tohle přijde moc neosobní, najděte si podobně smýšlející lidi ve vašem okolí, choďte (připojujte se) na konference a komunitní setkání, kde takoví lidé chodí. Možností je spousty.

Z jakých úspěchů máte za čtyři roky fungování Outboxers největší radost a jaké máte plány v následujících letech?

Bohužel o dost věcech v segmentu inovací nemůžeme mluvit, ale radost ze spousty našich produktových dětí máme obrovskou. Spolupracujeme s firmami jako ŠKODA AUTO, Vodafone, Česká spořitelna a tak podobně. Poslední dobou nás baví i menší investoři, kteří chtějí rozjet vedle svého byznysu další nohu, ale nemají na to časový prostor. Náš tým je tak nablízko přímo majitelům a společně stavíme skvělé věci a to nás také baví.