Japonské ministerstvo financí a Bank of Japan dnes intervenovaly na devizovém trhu proti oslabujícímu jenu. Stalo se tak poprvé od roku 1998.
Kurz japonského jenu proti dolaru letos, před dnešní intervencí, oslabil o více než 20 %. Hlavním důvodem oslabení byla divergence japonské a americké měnové politiky. Zatímco Fed odstartoval jednu z nejagresivnějších měnověpolitických normalizací, a následně restrikcí, Bank of Japan se držela extrémně akomodativního nastavení měnové politiky.
Rozšiřující se měnověpolitická divergence spojená s rostoucími americkými, nominálními i reálnými, tržními sazbami a silným dolarem posunula jen na nejslabší hodnoty od roku 1998. Dnes kurz překonal hranici 145,00 USDJPY, která byla považována za rezistenci spojenou s historickou intervencí z roku 1998. Tehdy instituce zasáhly na úrovni 146,78 USDJPY
Situace eskalovala poté, co Bank of Japan potvrdila neměnnost měnověpolitického nastavení. Guvernér Kuroda nad rámec toho uvedl, že banka úrokové sazby zatím zvyšovat nebude. Trh přitom očekával, že by v rámci šesti až devíti měsíců mohly japonské úroky vzrůst ze současných -0,1 % do mírně kladných hodnot.
Rozhodnutí Bank of Japan předcházel komentář náměstka japonského ministra financí pro mezinárodní záležitosti Kandy, který je nejvyšším úředníkem dohlížejícím na devizové trhy. Uvedl, že na trhu ještě neintervenovali, může však nastat situace, kdy přistoupí ke skrytým intervencím. A nakonec se tak stalo. Kanda intervenci potvrdil. Následovat bude společná tisková konference s japonským ministrem financí Suzukim.
V rámci zásahů na devizovém trhu má japonské ministerstvo financí oproti centrální bance silnější hlas. Je možné, že dnešní Kandův komentář byl předzvěstí zásahu s ohledem na očekávaný výstup ze zasedání Bank of Japan. Klíčovou otázkou bude, jak hodlají dále postupovat. Jednostranná intervence v prostředí rostoucích amerických sazeb a globálně silného dolaru bude z delšího hlediska nákladným pálením devizových rezerv.
Japonsko je největším zahraničním věřitelem Spojených států. Pokud by k intervencím využilo prodej amerických státních dluhopisů, jako tomu bylo v mnoha případech v březnu 2020, kdy země bojovaly o dolarovou likviditu, mohlo by to přispět i k utažení podmínek financování v americké ekonomice skrze vyšší tržní sazby. Alternativou by bylo využití swapových linek či mezinárodního repa.
Rostoucí americké sazby a silný dolar nepochybně přispěly k oslabení jenu. Hlavním „viníkem“ je ale podle nás Bank of Japan. Její postoj je s ohledem na intervence až schizofrenní, byť v otázce zásahů na FX trhu úplně netahá za jdelší konec provazu. Udržování sazeb v záporu, QE a cílení výnosové křivky, kterou musela letos několikrát bránit, nesedí do prostředí globálně utahujících se podmínek financování. Je možné, jak jsme upozornili již dříve, že Kuroda a spol. usiluje o větší přestřelení inflačního cíle, aby se tak inflace více zakořenila i v inflačních očekáváních. Nákladem toho však vždy bude tlak na oslabení kurzu.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, Bank of Japan