Spousta domácností v ČR je stále pod smlouvami, které stanovují ceny nad současný strop. Co je nad strop, to doplatí vláda skrze státní rozpočet. Na první pohled je proto motivace domácností měnit smlouvy relativně malá. Na druhý pohled to pravda samozřejmě není. Už nyní můžeme u řady distributorů pozorovat nové nabídky, které stanovují ceny pod stropem. Domácnosti tak změnou dodavatele mohou ušetřit již nyní před zrušením cenového stropu.

Začátkem příštího roku dojde ke skokovému snížení meziroční inflace do blízkosti 2% cíle. Jaká jsou rizika, že se to nemusí naplnit?

Dolar proti euru zpevnil na nejsilnější úrovně od začátku června. Americké měně nahrává kombinace faktorů, která stojí na nad očekávání lepší ekonomické kondici největší ekonomiky světa. Kurz již několikrát otestoval hranici 1,0700 za euro, kterou však nedokázal trvale prolomit. Nutno připomenout, že v případě obratu by dolar mohl zisky odevzdat. Tehdy by však rovněž záleženo na tom, jaký by na trhu panoval sentiment. 

Takzvané "tištění peněz", jak se také QE často mylně označuje, je dnes skoro módní obviňovat ze vzedmutí dvojciferné inflace. Je však takovéto přesvědčení oprávněné a je podepřeno správným teoretickým základem?

Na základě tzv. konsolidačního balíčku je plánováno snížení státního příspěvku na stavební spoření jak u „běžících“ smluv, tak u těch v budoucnu uzavřených na nejvýše 1 000 Kč ročně. Vláda se tak v květnu tohoto roku shodla na pouze snížení stávajícího státního příspěvku, ačkoliv bylo navrhováno jeho úplné zrušení. My si v souvislosti s tímto opatřením můžeme pokládat otázku: Zvoní snad stavebnímu spoření hrana?

Rozdíly v platech ve státní sféře a mzdách ve sféře soukromé jsou odjakživa...

Kterou nejchudší zemi jste navštívili? Za sebe bych nominoval asi Lesotho a některé odlehlé části Tibetu. Proč se na to ptám? Protože si myslím, že vybavení si toho, jak chudě se lidem žije v mnoha místech planety, umožní lépe porozumět tomu, o čem chci nyní psát.

Centrální banky mají v současnosti nelehký úkol, který spočívá v tvrdém boji s inflací. A každý boj s inflací si žádá nějaké oběti. Po "covidovém" roce 2020 se vytvořily ideální podmínky pro růst cenové hladiny. Bylo to jako z učebnice, protože šlo vlastně o kombinaci poptávkové a nabídkové inflace.

Špatnou dostupnost vlastnického i nájemního bydlení ve městech ČR způsobují ve významné míře byrokratické překážky. Primárně pak institut stavebního povolení, který je v ČR jeden z nejdelších v Evropě. Stejně problematické je i územní plánování, které brání jakémukoliv rozvoji měst. Bavit se pak můžeme i o řadě omezení pro další výstavbu, která negativně působí na celkovou nabídku bydlení ve městech.

Asi se to dalo čekat, když se při elitním závodě letošního mistrovství světa v cyklistice ve Skotsku najednou před jezdci objeví červený praporek, že mají zastavit a čekat, protože dál jet nejde. Kvůli klimatickým aktivistům přilepeným k úzkému pruhu silnice. Jev, který se děje čím dál častěji, když například při nedávném Mistrovství světa ve snookeru zase při zápase vtrhli na stůl a vysypali na něj oranžový prášek.

Trh řeší napřimování americké výnosové křivky. Nejprve přes vyšší delší konec, poté s přispěním střední části navazující na výhled snížení sazeb Fedu s ohledem na dezinflaci. Zapomíná se však na možnost, kdy se křivka zploští díky růstu středních sazeb. Šlo by o situaci, kdy by Fed dál zvyšoval sazby.

Čechům došla trpělivost s cenami potravin. Kartové transakce ukazují, že platby kartou za potraviny v Polsku se zvýšily 8x ve srovnání s rokem 2019, v některých měsících (březen) to bylo dokonce 10x tolik. Proč? Protože jsou v Polsku zhruba o čtvrtinu levnější než v ČR.

Lidé mají tendenci si myslet, že tím, že recese zatím nepřišla, klesá její pravděpodobnost. Je to však naopak a je potřeba zůstat pozorný.

Ekonomové se pokoušejí odhadnout náklady spojené s klimatickou změnou. Samozřejmě je to kontroverzní téma, protože se potýkáme s mnoha nejistotami. Ať už jde o rozsah klimatické změny, geografické rozdíly, nelinearity, pozitivní a negativní zpětné vazby atd. Seriózní odhady globálních nákladů se pohybují kolem 5 % HDP do roku 2100.

Národní ekonomická rada vlády se domnívá, že stávající prohlubující se strukturální deficit veřejných rozpočtů přispěje k budoucí dlouhodobé ekonomické stagnaci země, proto vydala návrhy, které mají za cíl snížit výdaje státního rozpočtu a zvýšit jeho příjmy. Jedním z těchto návrhů je i návrat slevy na jízdném do stavu ze srpna 2018, jehož výhodou je možnost rychlého zavedení.

Unijní totální přechod na bezuhlíkovou energetiku se šibeničními termíny, tzv. Green Deal či Energiewende, který je noční můrou spotřebitelů i firem, by konečně mohl doznat lidštější podoby. Jeho fanatický propagátor a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ohlásil na podzim odchod z tohoto postu a chce kandidovat na nizozemského premiéra.

Červencové zasedání americké centrální banky nepřekvapilo. Pravidelní pozorovatelé byli už před tiskovou konferencí schopni odhadnout, o čem bude guvernér Fedu Powell hovořit. Sazby byly navýšeny, závislost na příchozích datech zůstává, další úrokový hike může přijít, nebo nemusí. Jisté je, že éra sazeb na nule skončila. Alespoň do doby, než vypukne další krize.

Vláda se rozhodla neignorovat varování ze strany odborníků o neudržitelnosti českého důchodového systému. Neudržitelností není nutně myšlen celkový kolaps. Samotný systém může dále fungovat, jen se bude postupně snižovat náhradový poměr.

Turecká centrální banka včera opět zvýšila úrokové sazby, tentokrát však "jen" o 250 bodů na 17,5 %. Banka tak trochu překvapila trhy. Ty totiž očekávaly růst sazeb možná až na 20 %.

Co kdybychom si představili svět bez centrálních bank? Co kdyby tyto banky, na které se ve velké míře spoléháme a které udržují naši ekonomiku v chodu, byly náhle vymazány z ekonomické rovnice?

Z pohledu spotřebitele může být novela zákona o spotřebitelském úvěru krok správným směrem. Banky totiž budou moci nastavovat příznivější podmínky v době fixace u hypotečních úvěrů. A to v podobě delší fixace a nižších úrokových sazeb. Do svých cenových kalkulací nebudou muset do takové míry započítávat riziko odchodu klienta před koncem fixace a s tím spojené náklady.

Konsolidace českých veřejných financí je vedle vysoké inflace tématem číslo jedna. Ani v letních měsících nepolevil tlak na ministra financí a celou vládu, aby začala představovat a prosazovat opatření, která pomohou vybrat nepříjemnou a ostrou zatáčku, kam se veřejné finance řítí. Vládu tlačí čas. Stihne uzdravit veřejné finance? Stihne prosadit dostatečnou reformu důchodového systému? Ocení to její voliči?

Karty nebereme, pouze hotovost. Proč? Důvodů je hned několik.

Koruna byla mezi měnami jedním z premiantů prvního kvartálu tohoto roku. Během něj oslabila prakticky jen na párech s maďarským forintem, brazilským realem a mexickým pesem. Podařilo se jí posílit i na párech s hlavními měnami. Jak se vedlo koruně ve druhém kvartálu?

Žijeme ve výjimečné době, mnoho centrálních bank se stále soustředí na omezení nejhorší inflace za poslední desetiletí. Vyvinul se tlak na snižování inflace, zároveň to přineslo výrazné zpomalení růstu a některé finanční problémy. Na tomto pozadí vidíme odolnost mnoha ekonomik, zejména v oblasti služeb.

Páteční růst akcií ČEZ těsně před koncem seance někteří označovali za insider trading neboli nákupy od úzké skupiny lidí, kteří měli k dispozici neveřejné informace. Tou neveřejnou informací měl být protinávrh Ministerstva financí na výplatu dividendy. Bylo tomu opravdu tak? Šlo o insider trading?

Tento týden zasedá Česká národní banka. Na minulém zasedání hlasovali čtyři členové bankovní rady pro stabilitu sazeb a tři pro zvýšení. Viceguvernér Jan Frait, který hlasoval pro stabilitu, to měl podle svého vyjádření 51:49. Může ČNB tento týden sazby zvýšit?

Podnikatelé, kteří se dostanou do finančních potíží, budou mít novou možnost, jak svou situaci řešit. S odvrácením bankrotu jim pomůže takzvaná preventivní restrukturalizace. Počítá s tím návrh zákona, který projednává Poslanecká sněmovna.

Problém dluhového stropu byl odsunut do ledna 2025 a v tuto chvíli se už není třeba obávat, že by USA nesplnily své finanční závazky. Když je toto drama úspěšně za námi, nastává čas podívat se v širších souvislostech na dění v globální ekonomice.

Červnové zasedání měnového výboru amerického Fedu je naplánované na středu. Trh sice očekává stabilitu sazeb, to však neznamená, že úroky už nemohou být dále navýšeny. Prostor pro ještě vyšší sazby existuje. Podle nás je přitom jedno, zda ho Powell a spol. využijí tento měsíc nebo až ten příští. 

Médii rezonuje debata o začátku změny turecké hospodářské politiky. Spekuluje se o konci tzv. Erdoganomiky, která stála za extrémním oslabením turecké liry a za významným snížením devizových rezerv. My jsme v tomto ohledu skeptičtí. Už dříve jsme psali, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Erdogana obzvlášť.

Vláda překvapivě, bez analýz a odborné debaty představila konsolidační balíček, jehož součástí je i zavedení spotřební daně na náplně do elektronických cigaret. Dá se pochopit, že stát hledá jakékoliv dostupné zdroje. Když je daň ve zhruba polovině evropských zemí, lze ji zavést i v Česku. Přesto je tento návrh neuvěřitelným způsobem nedomyšlený, škodlivý, a navíc ve svém důsledku nefunkční.

I každé malé dítě, když se jednou spálí, podruhé si dá už pozor. Unijní politici a úředníci jsou však zřejmě nepoučitelní a zapalují další požár. Po bolestivé léčbě morálních i ekonomických „popálenin“ z ruské ropy a plynu totiž již neohroženě skáčou do „spásných“ elektromobilů, které jsou ale zase závislé na bateriích, či lépe řečeno surovinách pro ně, produkovaných hlavně v Číně.

Turecká lira si v posledních dnech sáhla na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru i euru. Co stojí za tímto vývojem? A může se negativní sentiment na turecké liře přelít do ostatních rizikových měn, včetně koruny?

Realitní trh se po několika letech nepřetržitého růstu dočkal ochlazení. Vysoké úrokové sazby a horší dostupnost hypoték vedla k tomu, že některé nemovitosti dokonce zlevňují. Co od realitního a hypotečního trhu můžeme očekávat do konce letošního roku?

Ve snaze nezatížit práci zaměstnanců, především těch nízkopříjmových, víc, než by bylo nutné, směřují návrhy studie IDEA při CERGE-EI a PAQ ke zvýšení výběru „jen“ o čtvrtinu a polovinu propadu od roku 2020 a zvyšují progresy. Vláda místo toho mluví primárně o zavedení nemocenské v podobě 1,1 % z hrubé mzdy placenou zaměstnancem. Tedy opak toho, co ekonomové, NERV nebo i OECD radí.

I kdyby americké ministerstvo financí nezaplatilo jeden dolar z emitovaného dluhu, šlo...

Vzhledem k tomu, že hra na roztříštěnost je v plném proudu a globální ekonomika se stává méně globální, zdá se, že Indie a do jisté míry i ekonomiky jihovýchodní Asie jsou v solidní pozici, aby na všech těch zmatcích, které z toho plynou, vydělaly.

Ve Francii patří důchodová reforma k velmi citlivým tématům. V podstatě každý francouzský prezident se důchodovou reformu snažil prosadit. Každá taková snaha narazí na velký odpor zejména levicového spektra voličstva.

Jak se v minulosti dařilo snižovat inflaci? A s jakými náklady? Jaké jsou z toho implikace pro současnou měnovou politiku?

V USA se znovu rozhořely obavy místních bank, aniž by k tomu existoval zjevný spouštěcí impuls. Sektor i nadále trápí strukturální problémy a regulační orgány nabízejí jen krátkodobou úlevu. Riziko dalších runů na banky a jejich úzké vazby na investiční nemovitosti jasně ukazují zranitelnost celého bankovního sektoru a naznačuje, že může dojít k dalšímu zpřísnění úvěrových podmínek.

Americká centrální banka dnes dle očekávání doručila zvýšení sazeb o čtvrt procentního...

Na dani z neočekávaných zisků chtělo ministerstvo financí letos vybrat zhruba 100 miliard korun. Nové údaje ale ukazují, že to bude zhruba o 60 miliard méně. Provedení daně v českém prostředí má několik zásadních chyb. Windfall tax se totiž netýká zisků za rok 2022, je nastavena vysoká sazba a v případě bankovního sektoru se daň týká jen šesti největších bank.

Osud americké banky First Republic Bank je, jak se zdá, zpečetěn. Posledním katem byly její výsledky za první kvartál, k čemuž mohlo přispět i vedení a jeho neochota jednat s „vnějškem“.  Byť si myslíme, že ani sebedelší Q&A by situaci nezachránilo. Byla to jen poslední třešnička na dortu.

Duben utekl jako voda. Měsíc byl nabitý nově zveřejněnými daty, která nám poskytla vhled do toho, jak se daří světové ekonomice navzdory agresivně nastavené měnové politice a boji s inflací. Níže uvádíme devět věcí, které jsme se minulý měsíc dozvěděli a které jsou pro investory důležité.

Prapodivné paradoxy přechodu EU vedeného ideologií ekonomicky nejsilnějšího Německa na bezuhlíkovou energetiku neberou konce. Po stopce na dovoz ruského plynu, který, ač také nežádoucí fosilní palivo produkující skleníkové plyny měl nahradit uhlí do vybudování potřebného množství obnovitelných zdrojů, přišel tvůrce „zeleného“ údělu, Německo, s dalším geniálním krokem.

Během února jsme s Markétou Bidrmanovou v podcastu Ve vatě natočili díl, který se věnoval dividendám. Soudě podle diskuze, která se po podcastu rozběhla na sociálních sítích, lidé se na otázku výplaty dividend dívají často trochu nesprávně, a především ji nehodnotí v kontextu celkové alokace aktiv firem, do níž dividendy jako jedna z více možností spadají.

Po téměř patnácti letech, kdy úrokové sazby ignoroval, si teď svět začíná pomalu uvědomovat jejich citelné dopady na makroekonomickou situaci. To může přinést celou řadu problémů.

Myslím, že centrální bankéři se považují za novodobé superhrdiny. Abychom byli spravedliví, v posledních letech vyřešili opravdu velké hrozby pro ekonomiky, od globální finanční krize přes pandemii až po krizi výnosů z britských dluhopisů na podzim loňského roku. Ale jako instituce s mocnými politickými nástroji mají v sobě zabudované riziko, že se mohou dopustit chyb, které jsou dalekosáhlé a mají velké následky.

Prezident NKÚ Miloslav Kala upozorňuje, že přebujelý dotační systém v České republice je luxus, který si nyní nemůžeme dovolit. Z kontrol NKÚ vyplynulo, že v systém dotací nabízí obrovský prostor pro úspory ve státním rozpočtu. Zpráva dodává, že se systém dotačních titulu, které rozděluji stovky miliard korun stál neřiditelným a administrativně náročným.