Počet nezaměstnaných v České republice od února opakovaně klesá. Z únorových 4,3 % klesla míra nezaměstnanosti v březnu na 4,2 %, v dubnu na 4,1 %, v květnu na 3,9 % a v červnu na 3,7 %. Česká republika se tak stále drží mezi zeměmi Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností. Dle odborníků by navíc měla v případě nezhoršující se pandemické situace celková nezaměstnanost v příštích měsících dále klesat.
Důvody klesající nezaměstnanosti
Za zlepšení situace na pracovním trhu vděčíme především příznivým pandemickým okolnostem. Právě díky nim se obnovuje ekonomická aktivita převážně v tzv. sektoru HOREKA (hotely, restaurace, kavárny, bary). Oživení tohoto sektoru dokládá fakt, že na pracovním trhu existuje obrovská poptávka po kuchařích či pomocných kuchařích, číšnících a servírkách. V letních měsících se tak očekává, že kvalitní prostředí pro uchazeče na trhu práce bude pokračovat. Zdá se, že ekonomiku v létě nepotká další vlna tvrdých restrikcí, které by v opačném případě mohly mít na podniky fatální dopad. Za takového stavu je pochopitelné, že se MPSV rozhodlo pozastavit program Antivirus až na příspěvek A, jež má zajistit náhrady pro lidi v karanténě.
Druhým důvodem klesající nezaměstnanosti jsou pak sezónní práce, kterých se v období prázdnin vyskytuje celá řada (jedná se například o práci na koupalištích). Nezaměstnaní občané se tak začínají vracet do pracovních pozic, které byly v důsledku pandemie zasaženy. V případě stabilizace epidemiologické situace by jejich místa neměla být nijak nadále ohrožena. Způsob ochrany proti tlakům na nově příchozí zaměstnance nastínila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ve svém tweetu: „Lidé se vrací do zaměstnání a my budeme s inspekcí práce kontrolovat, jestli firmy neždímají kvůli ztrátám své zaměstnance.“
Spor o minimální mzdu
Další návrh, který má podle Maláčové zajistit příznivou situaci nízkopříjmových zaměstnanců, je zvýšení minimální mzdy. Místopředsedkyně ČSSD ji pro rok 2022 navrhuje navýšit na 16 000 Kč z letošních 15 200 Kč. V této problematice se však neshoduje s koaličním partnerem, hnutím ANO, které nechce podnikatelům komplikovat již tak těžkou post-pandemickou situaci.
Zvýšení minimální měsíční výplaty o 800 Kč na rok 2022 se zdá nepřiměřené i zaměstnavatelským svazům a pravicové opozici. Nabízí se tedy otázka, zda by nebylo lepší minimální mzdu valorizovat každý rok stejnou částkou či indexovat, díky čemuž by již nebyla neustálým politickým tématem. Největší zaměstnavatelský Svaz průmyslu a dopravy se podle slov svého předsedy Jaroslava Hanáka nebrání navýšení minimální mzdy o cca 400 Kč, avšak návrh z dílny sociálních demokratů bere za přestřelený vůči firmám zasažených koronavirovou pandemií (především cestovní ruch, restaurace), které se sotva vzpamatovaly a nyní by musely zvýšit své výdaje za mzdy nebo začít propouštět.
Ministryně Maláčová však argumentuje tím, že zaměstnanci s minimální mzdou za ní nedokážou důstojně žít. Pro některé z nich by ale navyšování minimální mzdy mohlo mít spíše kontraproduktivní efekt, jelikož by jim zaměstnavatel nechtěl platit 800 Kč navíc. V aktuální situaci, kdy subjekty spíše o pracovníky soupeří, se však tato úvaha zdá jako nepravděpodobná a silně negativní dopad na nezaměstnanost by toto navýšení minimálně z krátkodobého hlediska dle expertů nemělo.
Zvýšení minimální mzdy by se dotklo téměř 150 000 zaměstnanců, kteří za ni momentálně pracují. Nutností je ale dodat, že spousta občanů pracuje za minimální výplatu pouze na papíře kvůli daním či exekucím. Bude tedy stěžejní najít bez populistických gest rozumný kompromis, který vyhoví v určité míře všem stranám.
Situace nízkopříjmových zaměstnanců se v posledních měsících s klesající nezaměstnaností zlepšuje a nenastane-li zvrat v epidemiologické situaci (např. v podobě rozšíření mutace delta), bude nastalý trend pravděpodobně pokračovat.