S poděkováním studentům za jejich angažmá v roce 1989 i kritikou dnešní politiky vystoupili dnes řečníci na pražském Albertově. Nepřímou kritiku sklidili prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.
O takzvané pražské kavárně hovoří často Zeman jako o intelektuálech, jejichž hlas nevypovídá o tom, co lidi skutečně trápí. Podle dnešních řečníků ale není rozdíl mezi „pražskou kavárnou“ a venkovskou hospodou. Češi spolu vždy mluví napříč těmito skupinami a budou i nadále, míní Pithart.
Neuspokojují ho prý ubezpečování českých politiků, že Česko je součástí západních struktur. „Ani se nenadějeme a mohli bychom se octnout v objetí panterů z východu, třeba toho, o kterém jsme se dozvěděli, že je strategický a že umí dobře stabilizovat umrtvenou společnost,“ uvedl v narážce na pročínské prohlášení českých ústavních činitelů. Za svá slova sklidil Pithart několikrát veliký aplaus zaplněného Albertova.
„Nedejme se napálit a chtějme vědět, která politický strana nebo kteří politikové a vlivní lidé kolem nich mají z hospodářských a obchodních vztahů s Čínou finanční prospěch,“ řekl.
V hlavním úvodním bloku oslav na Albertově vystoupili také někteří rektoři veřejných vysokých škol, kteří předtím položili věnce k pamětní desce upomínající na události roku 1989. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se v českých dějinách vedle střídání levicových a pravicových vlád střídají období, ve kterých dominují liberální nebo autoritářské představy o vedení společnosti. Liberální bylo podle něj jen dvacetiletí první republiky a prvních 20 let po roce 1989.
„Poslední roky očividně erodují pod tlakem autoritářských tendencí a je lhostejné, zda se maskují jednou jako manažerská představa o řízení státu nebo strach z cizinců a imigrantů, nebo se maskují jako poslanecký návrh na to, aby byl znovu zaveden trest za urážku císařského majestátu,“ řekl.
Studenti se na Albertově ve svém dnešním manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října.
Albertov býval tradičním místem, kde si vysokoškolští studenti připomínali události 17. listopadu let 1939 a 1989. Loni se to změnilo, protože kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Zemana studenti na toto místo nesměli. Letos akci na Albertově jako první na magistrátu ohlásila Univerzita Karlova.