Finanční trh zažil kvůli koronavirové pandemii nejhorší čtvrtletí od finanční krize v roce 2008. Přesto je aktuální situace pro investory do podílových fondů mnohem příznivější, než tomu bylo před deseti lety a investoři tyto rozdíly vnímají. Čisté zpětné odkupy v březnu dosáhly za celý trh necelých 8 mld., což je výrazně méně, než v exponovaných měsících let 2008 a 2009. Uvedla to tiskové zprávě Asociace pro kapitálový trh ČR.
Kapitálový trh je dnes v mnohem lepší kondici, než byl v krizovém roce 2008. Regulace, kterou po krizi přijaly evropské i české autority, kladla hlavní důraz na stabilitu finančního sektoru. Díky tomu se obzvláště podílovým fondům povedlo získat si a udržet důvěru investorů. Kapitálový trh je tak dnes díky regulaci, a hlavně sofisitikovanému řízení rizik a likvidity mnohem stabilnější, než tomu bylo před dvanácti lety.
Svou roli v současném zvládání pandemie finančním trhem hrají také centrální banky, které nejen že průběžně pravidelně testovaly odolnost finančních institucí, ale také aktuálně přijímají (nebo se zavazují k jejich přijetí) konkrétní opatření, jejichž cílem je napomoci rychlejšímu překonání krize. Přistupují proto ke snižování úrokových sazeb, ale také k přímým operacím na finančním trhu. Ani vlády jednotlivých států nezaostávají, a přijímají opatření, která mají občanům i podnikům ulevit od jejich běžných povinností a umožnit jim rychlejší návrat do standardního nepandemického fungování.
Investor se z krize poučil
Nejen finanční instituce, ale i chování investorů se podstatně liší oproti roku 2008. „Investoři nepanikaří, protože jsou již výrazně poučenější a zkušenější, situaci rozumí a dokážou si představit dopady aktuálního stavu na finančním trhu. V České republice tak k odkupům docházelo pouze v průběhu několika málo dnů v březnu a jen v malé míře, následně se situace podstatně zklidnila,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
„Čisté zpětné odkupy v březnu dosáhly za celý trh necelých 8 mld., což je výrazně méně, než v exponovaných měsících let 2008 a 2009. Podíl odkupů na celkovém majetku pod správou tak nedosáhl ani 1,5% aktiv z počátku roku. Obdobná situace nepanovala jen u nás, ale také v okolních zemích. Nejen, že nedocházelo k velkým panickým odkupům, ale zkušenější investoři se naopak snažili využít příležitost k nákupu. V průběhu březnového kolísání trhů tak došlo i k novým investicím, a to převážně do akciových fondů.“
Recept na krize: pravidelné investování
Významným faktorem, který snížil riziko paniky a přispěl k aktuálnímu pragmatickému přístupu investorů byla také změna charakteru investic do fondů. Většina investorů podílových fondů nyní investuje formou tzv. pravidelných investic, které již přímo počítají s kolísáním trhů. U pravidelných investic při tržním poklesu investoři nakupují za stejnou částku větší množství podílových listů, čímž snižují průměrnou nákupní cenu investice. Pravidelné investice do fondů jsou navíc již diverzifikované, čímž dochází k optimálnímu rozložení rizika.
„Význam pravidelného investování v posledních letech rostl i s ohledem na dlouhodobě panující situaci nízkých úrokových sazeb a absenci penzijní reformy. Velká část populace tak byla nucena hledat řešení zajištění na stáří jako alternativu k tolik populárním spořícím účtům, aby nenechala své prostředky znehodnotit inflací. S ohledem na aktuální snižování úrokových sazeb centrálními bankami tak pravidelné investování ještě více nabývá na významu,“ uzavírá Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.
