Povinnost uvádět ve svých výročních zprávách nefinanční ukazatele platí pro firmy veřejného zájmu od 1. ledna 2017 a je důsledkem transpozice evropské Směrnice č. 2014/95/EU do českého práva. Zbylé firmy reportují své nefinanční ukazatele na dobrovolné bázi. KPMG analyzovala výroční zprávy více než 4 900 společností ze 49 zemí za účelem zjistit úroveň nefinančního reportingu u nás a ve světě.
„Počet společností, které uvádějí své nefinanční ukazatele, v Česku meziročně vzrostl o 19 %. Přestože jde o jeden z největších nárůstů, celkové množství vykazujících společností patří k jedněm z nejnižších v regionu i ve světě,“ říká Viktor Dušek, advokát KPMG Legal.
„Česká republika při transpozici směrnice nezpřísnila požadavky v oblasti nefinančního reportingu ani nerozšířila povinnost mimo okruh společností veřejného zájmu. Společnostem tak byl ponechán prostor pro dobrovolné reportování, který však většina z nich stále nevyužívá. Uvidíme, zda se spolu se vzrůstající poptávkou po nefinančních ukazatelích ze strany zákazníků, investorů a veřejnosti podíl reportujících společností ještě zvýší,“ dodává.
Tradičně si v nefinančním reportingu vedou nejlépe společnosti z Velké Británie, Japonska nebo Indie, kde nefinanční ukazatele zveřejňuje bezmála 100 % z největších společností. Slovenské společnosti jsou na tom o něco lépe než ty české, nefinanční ukazatele uvádí 55 % z nich, v loňském roce to bylo přitom 48 %. Při sektorovém pohledu nejčastěji nefinanční ukazatele zveřejňují společnosti s největším dopadem na své okolí, tedy ropný, těžební a chemický průmysl.
O průzkumu
KPMG zveřejňuje průzkum o společenské odpovědnosti firem od roku 1993. V roce 2017 se jedná o jeho desáté vydání, kterého se účastnilo 49 členských firem KPMG. Ověřili roční finanční zprávy i zprávy o společenské odpovědnosti u 100 největších firem, podle výnosů, ve své vlastní zemi.
Zdroje pro průzkum zahrnovaly zprávy a informace z webových stránek zveřejněné mezi 1. červencem 2016 a 30. červnem 2017.
Pokud firma nevydala během tohoto období žádné zprávy, byly ověřeny zprávy z roku 2015. Zprávy vydané před červnem 2015 nebyly do průzkumu zahrnuty. Zjištění z průzkumu vycházejí z analýzy pouze veřejně dostupných informací a členské firmy KPMG neměly k dispozici žádné informace přímo od firem. Průzkum zkoumá následující dva vzorky:
N100 – 100 největších firem v každé ze 49 zemí: celkem 4 900 společností
Odborníci členských firem KPMG identifikovali firmy skupiny N100 v každé zemi na základě důvěryhodného místního zdroje; pokud nebyl žebříček k dispozici nebo nebyl kompletní, byla použita tržní kapitalizace nebo jiné vhodné měřítko. Do průzkumu byly zahrnuty firmy všech možných vlastnických struktur: kótované na veřejných trzích, státní, soukromé i rodinné.
G250 – 250 největších firem světa
Skupina G250 představuje 250 předních společností světa uvedených v žebříčku Fortune Global 500 za rok 2016. G250 je z velké části podskupinou vzorku N100. Z G250 nebylo pouze 7 firem zahrnuto do N100.
GRI
Většina společností již pro reporting využívá definované rámce. Nejpopulárnějším je pro 63 % N100 a 75 % G250 společností takzvaný GRI rámec, který vyvinula americká platforma Global Reporting Initiative. Základní směrnice GRI je formulována tak, aby byla aplikovatelná pro všechny firmy s různou působností.
