Bankroty firem budou od ledna bolestivější. Jednatelé budou více riskovat vlastní majetek

Od Nového roku bude běžnější, že dluhy krachujících firem budou vymáhány po členech statutárních orgánů. Tedy i po jednatelích společností s ručením omezeným nebo členech představenstva akciových společností. Za změnou stojí novela zákona o obchodních korporacích. Šéfové firem mají nejvyšší čas si udělat pořádek, aby zbytečně neriskovali.

Tato změna se týká všech společností, na které bude prohlášen konkurs. Zatím nejsou případy, kdy se na úhradě firemních dluhů podílí jejich šéfové, příliš časté. To se však nejspíš změní. „Nově budou moci úhradu po statutárním orgánu požadovat insolvenční správci. A jde o úhradu do majetkové podstaty společnosti, takže insolvenční správci budou motivováni podávat žaloby už jen z důvodu lepší naděje na výtěžnost konkursu a především, takové řízení se bude týkat všech přihlášených pohledávek. Tedy i pohledávek věřitelů, kteří dnes v naprosté většině pohledávky po statutárních orgánech nevymáhají,“ říká Michal Hrabovský z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.

Podle Jakuba Erényiho, ředitele poradenské společnosti TMF Group, tím roste riziko pro šéfy společností. „Členové statutárních orgánů musejí počítat s tím, že jejich kroky budou častěji posuzovány a budou muset dokázat, že jednali s péčí řádného hospodáře. Řídit firmu tak bude po Novém roce opět o něco rizikovější a náročnější“.

Podle Michala Hrabovského bude insolvenčnímu správci stačit prokázat, že člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku společnosti. Pokud pochybil, může být v následné exekuci k úhradě dluhů použitý i veškerý jeho majetek. A chyb dělají čeští jednatelé dost. „Častým prohřeškem je zvýhodňování věřitele. K tomu může stačit, aby firma v úpadku uhradila jen starší závazky a na ty novější už nezbylo. Na tenkém ledě se pohybují také ředitelé předlužených firem bojujících o přežití,“ upozorňuje Michal Hrabovský.

Zhoršující se ekonomická situace a firmy vysílené lockdownem přitom vytvářejí daleko rizikovější prostředí. Šéfové firem tak mají nejvyšší čas si udělat pořádek. A pokud společnost míří k úpadku, situaci ihned řešit. „V době blížící se krize musí ředitel mít na stole jasný finanční plán, který odhalí problémy ještě dříve, než nastanou. A pokud hrozí úpadek, je vhodné jednat s věřiteli a pokusit se o reorganizaci společnosti. Věřitelé bývají plánům na záchranu nakloněni. Naopak neřešené problémy důvěru snižují,“ říká Jakub Erényi.

Finanční plán má mít písemnou podobu. Má řešit veškeré náklady na podnikání, daňové odvody a předpokládané příjmy. Díky němu bude snazší dělat promyšlená a podložená rozhodnutí. Pokud je to potřeba, měl by šéf firmy konzultovat kroky s odborníky, kteří mu poradí. „Povinností šéfa firmy není všemu rozumět. Povinností je dělat kvalifikovaná rozhodnutí, třeba díky radě odborníků. Čím důležitější rozhodnutí, tím lepší je mít stanovisko odborníka písemně. Pokud by šla firma do úpadku a soud rozhodoval o zodpovědnosti statutárního orgánu, písemné podklady sehrají klíčovou roli,“ říká Jakub Erényi.

Že by měli šéfové firmy myslet sami na sebe potvrzuje také Michal Hrabovský. „V praxi by si každý jednatel měl vést složku, kde bude schraňovat podklady pro všechna důležitá rozhodnutí. Zákon netrestá za to, když podnikání nevyjde. Bude však postihovat pochybení s ohledem na informace dostupné v okamžiku rozhodnutí. Na jistotě nepřidává ani to, že se jedná o novou úpravu a bude trvat několik let, než dojde k ustálení judikatury,“ uzavírá.