Dolar navyšuje ranní ztráty. Dolarový index prolomil hranici 90,5 bodu, euro proti dolaru zpevnilo nad 1,2140 EURUSD. Měny střední a východní Evropy profitovaly z tržního sentimentu naladěného k ochotě riskovat. Koruna se posunula k hranici 26,12 za euro, aktuálně ale zisky smazala a je jediná z regionu v mírné ztrátě.

Bělobrádek: ČR může být lídrem nanotechnologií

Česká republika má nakročeno k tomu, aby se stala světovým lídrem v nanotechnologiích. Na konferenci Česko je nano to dnes řekl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. Připomněl, že ČR patří řada „nanopatentů“, veřejnost ale o nich málo ví, zahraniční výrobky prý bývají mnohdy známější než české. 

„Nanotechnologie jsou tím, co má obrovský potenciál. Máme velké štěstí, že se tomuto odvětví věnuje řada českých firem a výzkumníků,“ uvedl Bělobrádek. ČR je jedním ze světových inkubátorů nanotechnologií, pracují s nimi podle Asociace nanotechnologického průmyslu ČR již zhruba čtyři desítky firem a několik vědeckých pracovišť. 

To, že Česko bude představovat velmoc v těchto technologiích, může mít zásadní vliv na ochotu investic z okolních států, uvedl vicepremiér. „Nanotechnologie se budou dotýkat každého z nás,“ řekl. Jde podle něj o oblast, která nesmí v národních prioritách orientovaného výzkumu chybět. O penězích, které by v příštích letech na jejich podporu šly, se jedná. 

Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas a odborníci je považují za materiál třetího tisíciletí. V roce 2004 vyvinula Technická univerzita v Liberci jako první na světě technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. 

ČR by podle Bělobrádka neměla vést jen v tradičních průmyslových oborech, z nichž některé jsou velmi závislé na energiích a surovinách, ale měla by jít dopředu cestou, která je vhodná pro 21. století. Vzbudit se musí podle něj také zájem u mladých lidí, aby šli studovat obory, které s nanotechnologiemi souvisejí. Podle zástupce Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise Christose Tokamanise jsou nanotechnologie důležitým konkurenčním nástrojem. Zdůraznil, že podporu by měly dostat malé a střední podniky a ucházet se i o evropské fondy. 

„V porovnání se světem jsme jedním z inkubátorů, jednou ze zemí, kde nanotechnologie začaly. Teď je otázka, co s tím uděláme dál,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu předseda asociace Jiří Kůs. Obor se rozvíjí teprve od konce 90. let minulého století. V současnosti se podle Tokamanise na nanotechnologie zaměřuje řada až sedm desítek regionů EU. „Spolupráce ale mezi nimi v tomto oboru moc nefunguje,“ konstatoval. Apeloval proto na nově vzniklou českou asociaci, aby se přidala do panevropské platformy. 

„Nano“ se využívá například v textilním průmyslu, medicíně, kosmetice, speciálních antibakteriálních nátěrech nebo i úpravách povrchů materiálů, například proti promoknutí, čištění vody od virů a radiace. „Není to jen inovace. Je to technologická změna, kde člověk najednou umí manipulovat s hmotou na molekulární úrovni. Jde to napříč všemi obory,“ vysvětlil Kůs. 

Jedním českých projektů, kde se používají nanotechnologie, je PureSPACE Solution. Pomocí fotokatalického nanonátěru ošetřuje zdi a stropy, vyčistí tak vzduch od mikroorganismů. Pardubická firma Pardam naopak využívá „nano“ jinak. Podle ředitele Jana Buka podala firma na konci února patentovou přihlášku na nanovlákenný elektricky vodivý materiál. Když se do něj pustí proud, tak je schopen v kontaminované vodě zabíjet viry a bakterie. Na vývoji spolupracuje se slovinskou univerzitou. Výrobky se mohou uplatnit v armádě i zemích třetího světa, řekl Buk ČTK. 

Newsletter