Analytici společnosti Euler Hermes odhadují, že dvouletá lhůta pro Brexit, stanovená článkem 50 Lisabonské smlouvy, nebude stačit na dokončení složitých vyjednávání o nových obchodních vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Světový lídr na trhu pojištění pohledávek předpokládá, že obě strany se budou muset dohodnout na přechodové dohodě, která vyplní „hluché“ období po dokončení Brexitu. Finální dohodu o volném obchodu (Free Trade Agreement) uzavře Velká Británie s EU podle prognózy pravděpodobně až v roce 2021.
„Ratifikaci odchodu z EU očekáváme mezi podzimem 2018 a březnem 2019. Konečná dohoda o volném obchodu by mohla přijít v roce 2021, rok po britských parlamentních volbách. Náš výchozí scénář počítá s omezenou přechodovou dohodou, která umožní bezcelní obchodování alespoň v rámci vybraných sektorů,“ píše se v prognóze s shakespearovským titulem „Zkrocení Brexitu“.
„Jak moc byl v poslední době svazek Velké Británie a Evropské unie manželstvím z rozumu, to se ukáže až po rozvodu. Už teď to však vypadá, že Brexit samotný krátkodobě postihne obě strany. Proto je velmi důležité, aby co nejdříve vznikla alespoň přechodová dohoda o volném obchodu,“ říká Luděk Obadal, Country Manager společnosti Euler Hermes v České republice.
Vznik určité dohody je podle prognózy Euler Hermes pravděpodobný na 80 procent. Britská ekonomika sice podle výchozího scénáře odolá negativním vlivům v průběhu vyjednávání, lze však předpokládat zvýšenou inflaci a zpomalení růstu platů. V oblasti investic by mohla navíc nastat situace charakterizovaná vyčkáváním a opatrností. „Celkově očekáváme zpomalení britské ekonomiky z 1,8 % v roce 2016 na 1,4 % v roce 2017 a 1,0 % v roce 2018. Dopady pocítí domácnosti i firmy a projeví se na trzích i v politice,“ stojí dále v prognóze.
Na zahraniční investory a exportéry působící na britských ostrovech negativně dopadne znehodnocení měny (v průměru o 5 % v případě pouze omezené obchodní dohody), zpomalení poptávky a nárůst insolvencí (o 5 % v roce 2017 a o 6 % v roce 2018). Z pohledu obchodu a investičních vztahů budou nejhůře postiženy tyto státy Evropské unie: Nizozemsko (v základním scénáři -1,8 procentních bodů růstu HDP kumulativně 2017-2021), Irsko (-1,2 procentních bodů) a Belgie (-1,0 procentní bod). Celkový dopad na eurozónu by však měl být spíše mírný (-0,4 procentního bodu).
V souvislosti s Brexitem se také hovoří o poklesu atraktivity londýnské City. Z toho by však mohly naopak profitovat burzy v Lucembursku, Irsku, Nizozemsku a Německu.
Krajní scénář, kterému analytici přikládají 20% pravděpodobnost, počítá tím, že se nepodaří uzavřít přechodovou dohodu v roce 2019 ani finální dohodu v roce 2021. Tak výrazné narušení obchodních toků by podle prognózy mělo oboustranně velmi negativní hospodářské dopady.
V roce 2019 by se britská ekonomika mohla propadnout až o 1,2 procentního bodu a zůstat v recesi až do roku 2021. Britským exportérům by hrozily ztráty až 30 miliard liber v případě zboží a až 36 miliard liber v případě služeb. Rok 2019 by mohl být velmi nákladný i pro společnosti mimo Velkou Británii. Podle prognózy by kvůli pádu libry a zavedení cla utrpěli největší újmu pravděpodobně exportéři v Německu (ztráty kolem 8 miliard eur), Nizozemsku (4 miliardy eur) a Francii (3 miliardy eur).
„Dokonce i s omezenou dohodou o volném obchodu bude Brexit pro Velkou Británii znamenat pokles hospodářského růstu na možných 0,3 % v roce 2021. Silnější, ale jednostranná obchodní, monetární či fiskální politika by měla pouze omezené přínosy,“ uzavírá prognóza společnosti Euler Hermes.
