Brexit zpomalí růst Británie, dlouhodobý dopad je však nejistý

Dosavadní průzkumy veřejného mínění o tom, zda Británie zůstane v Evropské unii, nebo ji opustí, zatím vykreslují situaci nejednoznačně. Podobně nejasné jsou však i možné dopady případného odchodu Británie z EU, tedy tak zvaného brexitu, na ekonomiku. Většina prognóz se shoduje, že případný brexit bude mít krátkodobě negativní vliv na ekonomický růst. V dlouhodobém horizontu však dopad není již tak zřejmý a podle některých odhadů by mohl být pro ekonomický růst země dokonce pozitivní.

Podle analytiků čeká Británii při případném brexitu v krátkodobém horizontu ekonomické zpomalení, v horším případě i recese, která by však netrvala dlouho. Kvůli možným rizikům, jako zpomalení obchodu, nestabilitě na finančních trzích a možnému zpomalení zahraničních investic, by brexit mohl mít negativní dopad i na globální ekonomiku. Ta nyní roste pomalým tempem a brexit by mohl zbrzdit její oživení. Nejhorší scénáře dokonce varují, že by brexit mohl vyvolat novou globální krizi.

Nicméně v dlouhodobém horizontu by mohl být odchod z EU pro britskou ekonomiku i přínosný. Konzultační společnost PriceWaterhouseCoopers v nedávné studii vypracované pro Konfederaci britského průmyslu (CBI) uvedla, že v příštím desetiletí by Británie v případě odchodu z EU rostla rychleji, než kdyby zůstala v EU, a ztráty z prvních let po odchodu by nahradila.

Šéf britské centrální banky (BoE) Mark Carney v březnu varoval, že brexit je největším domácím rizikem pro stabilitu britského finančního systému. Krátkodobě by určitě zasáhl hospodářský růst a britskou libru a zřejmě by ovlivnil i zahraniční investice. Britská měna by tak mohla prudce klesnout a britská nezaměstnanost vrůst. Dlouhodobé důsledky referenda na domácí ekonomiku však banka odmítla zhodnotit.

Negativní dopad by měl brexit v počátku určitě také na zahraniční obchod Británie, což se opět promítne do ekonomického růstu. Zahraniční obchod má nyní celkovém hrubém domácím produktu Británie podíl 40 procent a více než polovina ho směřuje do Evropy. Zpřetrhání obchodních vztahů by však mělo dopad i na eurozónu, zvláště na Irsko, které je vysoce závislé na obchodu s Británií.

Zastánci brexitu tvrdí, že obchod se zeměmi EU bude nadále pokračovat, protože Británie více z EU dováží, než do regionu vyváží. Země tak budou mít zájem na uzavření obchodních dohod. Upozorňují také, že pro firmy bude brexit výhodný, protože jim klesnou náklady způsobené regulacemi EU. Odpůrci brexitu na druhé straně upozorňují, že pokud si Británie bude chtít zachovat napojení na evropský trh, bude muset i nadále plnit veškerá pravidla a nařízení platná v EU.

Jedním z prvním míst, na kterém se okamžitě odrazí výsledky referenda, zřejmě bude devizový trh. V případě brexitu čeká podle analytiků britskou libru pokles vůči dalším předním měnám. Analytici Goldman Sachs odhadují, že by libra mohla oslabit o 20 procent, jiné studie čekají ještě výraznější propad.

Na akciových trzích by brexit v krátkodobém horizontu mohl vyvolat nestabilitu a turbulenci a přední britské indexy by určitě zaznamenaly velký propad. Na akcie menších firem a vývozců pak určitě bude mít negativní dopad také pokles libry. I zde však zůstává dlouhodobý vliv nejasný.

Větší starosti dělá analytikům možnost velkého a náhlého odlivu kapitálu z Británie, který by způsobil, že by bylo pro zemi obtížné financovat schodek bilance běžného účtu. Investoři by také určitě požadovali mnohem větší rizikovou přirážku při poskytování peněz na financování dluhu.

Ratingová agentura Fitch minulý měsíc varovala, že v případě brexitu zahájí revizi současného ratingu Británie, který je AA+. To znamená, že by agentura mohla rating snížit. Upozornila také, že ve střednědobém horizontu je velmi pravděpodobnýnegativní vliv i na ratingy dalších zemí EU, pokud se objeví vážný ekonomický dopad nebo významná politická rizika.

Ekonomické dopady brexitu podle Fitche budou větší pro Británii než pro EU, i v unii však budou „patrné“. Země EU by ale také mohly mírně vytěžit z případného brexitu, protože zahraniční společnosti by se zřejmě raději rozhodly investovat v jiných zemích EU než v Británii.

Newsletter