Vizitky bývalého londýnského starosty Borise Johnsona, britského ministra spravedlnosti Michaela Govea a ministryně vnitra Theresy Mayové, o kterých se v britském tisku spekuluje jako o možných nástupcích Davida Camerona v premiérské funkci (řazeni abecedně):
Michael Gove (48)
– Od loňského května je ministrem spravedlnosti.
– Byl jedním z vůdců kampaně za odchod Británie z EU, jako jeden z hlavních důvodů pro vystoupení uváděl nekontrolovanou imigraci. V jednom z rozhovorů, které poskytl před referendem, přirovnal ekonomické experty varující před negativními důsledky brexitu k nacistickým propagandistům, kteří ve 30. letech použili 100 německých vědců, aby tvrdili, že se Albert Einstein mýlí. „Když kampaň Leave přirovnává nezávislé odborníky a ekonomy k sympatizantům nacistů, tak myslím, že to přehnali,“ řekl Cameron.
– Gove ale podepsal dopis přes 80 britských euroskeptických poslanců, kteří Camerona vyzvali, aby bez ohledu na výsledek referenda zůstal ve funkci. „Je mnoho lidí, kteří by to mohli dělat. Se mnou nepočítejte,“ prohlásil Gove před referendem v reakci na spekulace o tom, že by mohl Camerona nahradit v čele vlády.
– Narodil se 26. srpna 1967 v Edinburghu, vyrůstal v Aberdeenu. Na jedné z kolejí Oxfordu vystudoval angličtinu a poté působil jako novinář. V roce 2005 byl poprvé zvolen do parlamentu a o dva roky se poprvé stal členem stínové vlády. V letech 2010 až 2014 byl ministrem školství a svými reformami byl jedním z nejvýraznějších členů kabinetu.
Boris Johnson (52)
– V květnu 2008 byl zvolen starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy se v Londýně konaly olympijské hry. Letos se rozhodl neusilovat o třetí mandát a věnovat se jiným funkcím v rámci své Konzervativní strany. Jeho nástupcem byl zvolen labourista Sadiq Khan, který se stal prvním muslimským starostou britské metropole.
– Johnson, jehož poznávacím znamením jsou bujné blonďaté vlasy, patří díky svému vtipnému a sebeironizujícímu vystupování k nejpopulárnějším osobnostem nejen britské Konzervativní strany. Již několik let se o něm spekuluje jako o možném nástupci Davida Camerona. Tyto hlasy nyní zesílily po referendu, ve kterém se Britové vyslovili pro vystoupení z unie a po kterém Cameron oznámil, že na podzim odstoupí.
– Johnson byl jednou z hlavních postav tábora podporující brexit. Před referendem řekl, že má obavy, že se unie může vymknout demokratické kontrole a že ohrožuje suverenitu Británie. V minulosti vyjádřil několikrát loajalitu vůči Cameronovi, přestože v některých otázkách s ním otevřeně nesouhlasil. Podepsal dopis přes 80 britských euroskeptických poslanců, kteří Camerona vyzvali, aby bez ohledu na výsledek referenda zůstal ve funkci.
– Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Jak říká, v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromou školu Eton a Oxford.
– Kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.
– Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale poté se jeho politická kariéra občas ocitla v ohrožení. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo ale tento podruhé ženatý otec šesti dětí přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.
– Do stínového kabinetu, již pod vedením Davida Camerona, se vrátil v prosinci 2005. Byl jím do července 2007, kdy oznámil, že se chce stát starostou Londýna.
– Náruživý cyklista Johnson je autorem řady knih, ale i skandálních výroků. Kritiku například sklidit za svůj výrok o tom, že „Napoleon, Hitler, zkoušeli to různí lidé a vždy to skončilo tragicky… Evropská unie se snaží dělat totéž, i když odlišnými metodami.“ Johnson ale nešetří ani sebe: „Pod mou pečlivě udržovanou fasádou užvaněného šaška se neskrývá nic jiného než užvaněný šašek.“
Theresa Mayová (59)
– Od května 2010 je ministryní vnitra, ve funkci zůstala i po loňských volbách. Hned první měsíc ve funkci prošla po střelbě v hrabství Cumbria, při které zahynulo 13 lidí, první vážnou zatěžkávací zkouškou. V srpnu 2011 musela čelit nejhoršímu pouličnímu násilí od osmdesátých let v Londýně a v uplynulých letech se musela potýkat převážně s migrační krizí. Na jednáních vždy hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků do zemí unie podle kvót. Kritiku unijních představitelů loni vyvolaly její výroky o tom, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli.
– Mayová patřila k táboru zastánců brexitu, ale držela se stranou kampaně.
– Mayová se narodila 1. října 1956 ve městě Eastbourne v hrabství Východní Sussex na jihovýchodě Anglie. Na jedné z kolejí Oxfordu vystudovala geografii a v 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů.
– V roce 1997 byla zvolena do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii předsedkyní Konzervativní strany. Byla členkou několika stínových vlád konzervativců a v květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla již jen ministryní vnitra. Při nástupu do funkce jí britský tisk častoval přívlastky jako vyrovnaná nebo bystrá.
– Mayová je vdaná, nemá děti. Je členkou anglikánské církve.
