Podle aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA) by česká ekonomika v roce 2017 měla růst dlouhodobě udržitelným tempem kolem 2,6 %. Růst průměrné nominální mzdy zrychlí na 4,3 %. Inflace v závěru roku dosáhla 2 % a v letošním roce ji lze očekávat v průměru okolo 2,2 %. Obnoví se růst investic, jenž by se měl přiblížit 3 %.
Rok 2016 přinesl ve svém závěru přece jen některá překvapení. „Zcela nečekaně byl dosažen inflační cíl, ačkoli centrální banka čekala prosincový růst cen pouze o 1,3 %. Překvapil rovněž státní rozpočet s přebytkem 62 mld. Kč. Nečekaně silný byl v závěru roku i trh práce, kdy sezonní vzestup nezaměstnanosti byl neobvykle nízký,“ komentuje Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka ČBA. Jde o samé dobré zprávy, nebo se pod povrchem dobrého výkonu ekonomiky děje něco nezdravého?
Rok 2017: Rok ukončení kurzového závazku, ale pokračujících intervencí
Inflace je zcela jistě zpátky – světové ceny ropy mírně rostou, s nimi jdou ruku v ruce i ceny dalších komodit, což v neposlední řadě tlačí nahoru i ceny potravin. „Růst inflace a obecně příznivé ekonomické podmínky umožní ČNB ukončit kurzový závazek již ve 2. čtvrtletí letošního roku. Konec závazku může být oznámen i mimo pravidelná jednání o měnové politice, očekáváme jej tak zkraje 2. čtvrtletí,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Centrální bankéři dosáhli svého cíle, otázkou je, jak na řádové zvýšení inflace zareaguje spotřeba domácností. V roce 2017 by měla růst i nadále, protože tlak na mzdy je výrazný ze všech stran. „Průměrná mzda by v roce 2017 měla stoupnout o 4,3 %. To bude při dosud očekávané inflaci kolem 2 % znamenat reálný růst mezd nad 2 %, což bude o něco nižší než v roce 2016,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Ve volebním roce bude velký tlak na spotřebu vlády, která zřejmě stoupne více než o dosud očekávaná 2 %. Obnoví se i růst investic, které byly vloni sraženy vysokým srovnávacím základem roku 2015. „Vzestup investic by se měl přiblížit 3 %, díky čemuž by měl zaznamenat vyšší dynamiku i celý hospodářský růst a jako v předchozích letech bude platit to, že investice a import jsou spojené nádoby, a tedy že s každým oživením investic přichází i oslabení příspěvku čistého vývozu pro růst HDP,“ vysvětluje Eva Zamrazilová. Dopad čistého exportu na dynamiku HDP bude v roce 2017 přibližně neutrální.
„Budoucí vývoj koruny po ukončení závazku ČNB se bude do velké míry odvíjet od velikosti spekulativních pozic na posílení koruny, které v posledním měsíci výrazně vzrostly. Ty mohou způsobovat po exitu ČNB velkou volatilitu kurzu a pomalejší posílení koruny, než odpovídá jejím fundamentům,“ říká Jakub Seidler. Dle prognózy by však měla koruna v letošním roce posílit v průměru na 26,6 Kč za euro.
Rok 2018: Normalizace měnové politiky?
„Za předpokladu, že ekonomika dobře vstřebá odchod z kurzového závazku, měl by hospodářský růst v roce 2018 pokračovat obdobným tempem jako letos. Čistý export přinese pro růst opět přibližně neutrální příspěvek a hlavním tahounem by měla být opět domácí poptávka,“ uvádí Jan Vejmělek. Spotřeba domácností zůstane relativně pevně ukotvená díky silnému trhu práce a měla by vykázat solidní růst nad 2,5 %. Investiční poptávka by dokonce měla zrychlit na 3,1 %.
Rok 2018 by měl být po pěti letech rokem, kdy se hlavní úrokové sazby odlepí od nuly, kde setrvávají od listopadu 2012. „Pro podnikovou sféru i domácnosti to bude znamenat mírné zvýšení klientských úrokových sazeb. Ovšem na druhé straně tak skončí období, kdy ze svých úspor nezískávají střadatelé téměř žádný úrok, což je v situaci, kdy vklady domácností stále o polovinu přesahují úvěry čerpané obyvatelstvem, jedním z klíčových faktorů silné poptávky po nemovitostech. Po zpřísnění měnové politiky by tak postupně měl ochlazovat boom na trhu rezidenčních nemovitostí,“ říká Eva Zamrazilová.
Rizika a nejistoty prognózy
Na domácí půdě je základním pramenem nejistoty opuštění kurzového závazku, který se díky zvýšení zahraniční i domácí inflace přiblížil. Inflace je bezpečně zpět v tolerančním pásmu. Extrémně silná intervenční aktivita ČNB znamená i prodloužení období, v němž bude koruna hledat stabilnější hladinu. Rizikem prognózy je proto extrémní volatilita koruny v řádu vyšším než 5-7 %.
„Rizikem prognózy je pro oba roky spotřeba domácností, neboť si za poslední čtyři roky zvykly na téměř nulovou inflaci. Kompenzujícím faktorem by měl být silný trh práce. Ovšem právě ten může znamenat riziko zvýšených mzdově inflačních tlaků, ačkoli vznik mzdově inflační spirály nepovažujeme aktuálně za pravděpodobný,“ vysvětluje rizika Jakub Seidler.
Rok 2017 bude ve znamení voleb ve Francii, Německu i na domácí scéně. Pokud by se opakovala nečekaná volební překvapení, jaká přišla z UK nebo USA, volatilita na finančních trzích by mohla oslabit celkovou důvěru a zhoršit vývoj ve vnějším prostředí. Trhy i reálná ekonomika budou v obou letech rovněž pozorně sledovat vyjednávání o odchodu UK z EU.
