CCB: Kraje za čtyři roky vykázaly schodek, zadlužení se zvýšilo

Kraje České republiky hospodařily v posledních čtyřech letech s mírným schodkem. Jejich příjmy byly v součtu o 0,4 procenta nižší než výdaje. Zadlužení krajů se za čtyři roky zvýšilo, loni už ale dluh klesl meziročně o pět procent na 24,15 miliardy korun. Vyplývá to z údajů společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje.

Nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele měl mezi lety 2012 a 2015 Kraj Vysočina s 18.487 korunami na osobu, následoval Karlovarský kraj s 18.224 Kč. Nejméně peněz na obyvatele získaly do svých rozpočtů kraje Jihomoravský a Moravskoslezský, a to 13.906 Kč, respektive 14.166 Kč. Kraj s nejnižšími příjmy tedy dostal tři čtvrtiny částky kraje s nejvyšší hodnotou.

Loni celkové příjmy krajů stouply meziročně o desetinu na 160,8 miliardy korun. Růst byl dvojnásobný ve srovnání s rokem 2014, značný vliv měl přesun financování sociálních služeb ze státu na kraje. Nejrychleji, a to o více než 16 procent, loni stouply příjmy Jihočeskému a Karlovarskému kraji.

Kraje jako celek hospodařily v posledních čtyřech letech s téměř vyrovnaným rozpočtem. Největší díl z příjmů ušetřil v tomto období Pardubický kraj, a to téměř čtyři procenta ze souhrnu čtyřletých příjmů. Na druhém místě je Královéhradecký kraj s dvouprocentní úsporou. Naopak příjmy Moravskoslezského kraje byly o téměř čtyři procenta nižší než výdaje, v Olomouckém kraji to bylo o tři procenta.

Krajské rozpočty skončily v roce 2012 schodkem ve výši tří procent celkových příjmů, o rok později bylo hospodaření vyrovnané. Poté se hospodaření zlepšovalo, napomohl tomu i plynulý růst příjmů. V roce 2014 vykázaly kraje dvouprocentní přebytek a loni schodek 0,2 procenta příjmů. Přebytek rozpočtu loni vykázalo devět krajů, u zbývajících čtyř to byl schodek. Nejvyšší podíl deficitu na příjmech měl Moravskoslezský kraj (8,8 pct), naopak nejvyšší úsporu příjmů dosáhl Královéhradecký kraj (3,6 pct).

Pro kraje je důležité i to, jakou část výdajů použijí na provoz a jakou investují. Krajské samosprávy mají dlouhodobě nižší podíl kapitálových výdajů na celkových než obce, věnují tedy menší část peněz na investice a větší na provozní výdaje. V průměru za čtyři roky byl podíl kapitálových výdajů na celkových 13procentní, loni byl přitom se 17 procenty nejvyšší, svou roli sehrálo i dočerpávání evropských dotací. Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových dosáhl za čtyři roky Karlovarský kraj s 19 procenty, druhý byl Kraj Vysočina se 17 procenty. Naproti tomu Ústecký kraj vykazuje dlouhodobě tento podíl velmi nízký ve výši devíti procent.

Dluh krajů, který má většinou formu bankovních úvěrů, stoupl z téměř 23 miliard v roce 2012 na loňských 24,15 miliardy. Stabilní úroveň dluhu si udržoval Olomoucký a Liberecký kraj. Dluh Kraje Vysočina se za čtyři roky téměř zdvojnásobil, naopak dluh Královéhradeckého kraje se snížil o téměř 40 procent. Mezi kraji vyniká Plzeňský kraj, který si dlouhou dobu udržoval nulový dluh a ani poslední čtyři roky nebyly výjimkou.

V přepočtu na obyvatele vykázal ke konci loňského roku nejvyšší dluh Olomoucký kraj, kde na jednoho občana připadá dluh 6216 korun. Následuje Karlovarský kraj s dluhem 3979 korun na občana. U obou krajů ale dluh od roku 2012 klesal. Naopak nízký dluh měl po Plzeňském kraji Jihočeský kraj s 863 korunami, následoval Královéhradecký kraj s 1286 korunami.

V posledních čtyřech letech svůj dluh plynule snižoval Středočeský a Královéhradecký kraj, dluh naopak každoročně zvyšoval Kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj. Žádný kraj se až dosud nedostal do problémů se splácením závazků zahrnovaných do dluhu.

Dluh a příjmy krajů

Zdroj: Czech Credit Bureau