Spotřebitelské ceny v eurozóně i Evropské unii meziročně stouply o 0,3 procenta, meziměsíčně o 0,2 procenta. Zvýšily se tak poprvé po pěti měsících poklesu a stagnace. Eurostat tak potvrdil svůj první rychlý odhad ze začátku měsíce.
Největší vliv na obnovení inflace měly podle údajů Eurostatu vyšší ceny čerstvé zeleniny, služeb v restauracích a kavárnách a dražší tabákové výrobky. K poklesu naopak nejvíce přispíval vývoj cen paliv pro dopravní prostředky, topných olejů a plynu.
V květnu byla meziroční inflace záporná v osmi zemích EU, nejvíce na Kypru a v Řecku, kde ceny klesly o 1,7 až 1,4 procenta. Nejvyšší inflaci měly Malta a Rumunsko (obě shodně 1,3 procenta) a Lotyšsko (1,2 procenta).
Loni v prosinci se země eurozóny jako celek ocitly v deflaci, což se stalo podruhé v historii eura. Lednový meziroční pokles cen o 0,6 procenta byl nejhlubším cenovým propadem od července 2009, kdy ceny klesaly od června do října.
Letos v dubnu spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé EU pokles zastavily a zůstaly v meziročním srovnání beze změny.
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Letos na jaře banka zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky v podobě rozsáhlých nákupů státních dluhopisů.
