Dolar zahajuje týden mírně silnější jak proti euru, tak ve vyjádření dolarového indexu. Silnější dolar proti euru je rizikem potenciálně slabší koruny obchodující se nad 27,20 za euro.

Červnová inflace překvapivě zrychlila, hlavně kvůli alkoholu, tabáku a nezpomalujícím cenám

Červnová inflace zrychlila z květnových 2,9 % na 3,3 % a skončila tak nad odhadem trhu i ČNB ve výši 2,9 %. Hlavní příčinou zrychlení inflace byly vyšší ceny tabákových výrobků a alkoholu. Překvapivě také nezpomalují příliš ceny služeb. Naopak ceny potravin v červnu mírně poklesly. Inflace tak prozatím nezpomaluje a obavy z deflace, které by mohly ČNB přivést k více nestandardním nástrojům měnové politiky, jsou tak prozatím předčasné.

Hlavní příčina nečekaného zrychlení červnové inflace byly ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde se projevil postupný náběh vyšší spotřební daně. Ceny tabákových výrobků tak meziročně zrychlily z květnových 7 % na 12 %. Kategorie „alkoholické nápoje a tabák“ tak vysvětluje většinu červnového zrychlení růstu cen (viz tabulka). Mírně v červnu zrychlily také ceny pohonných hmot (o 3 %), z meziročního pohledu jsou však jejich ceny stále zhruba o 20 % nižší. Stejně jako v minulém měsíci dále zrychlily ceny automobilů, k růstu meziroční inflace v červnu tak mírně přispěla i kategorie „doprava“. Naopak poprvé od září minulého roku meziměsíčně poklesly ceny potravin a jejich příspěvek k růstu inflace se tak zmírnil.

Navzdory příchodu koronakrize která způsobila v dubnu a květnu dvouciferný propad tržeb ve službách, zůstávají ceny služeb relativně stabilní a jejich meziroční dynamika v dubnu a květnu setrvala na úrovni 3,3 %. V červnu ceny služeb meziměsíčně dále mírně vzrostly (což je obvyklý důsledek z titulu zahájení rekreací) a z meziročního pohledu jejich růst zvolnil jen nepatrně na 3,1 %. Překvapivě se tak prozatím pandemie koronaviru neprojevila v rychlejším propadu cen služeb, což však může být také otázka měření inflace.

I přes rychlejší růst cen v první polovině letošního roku nadále čekáme, že by inflace měla mírně v druhé polovině roku začít zpomalovat k 2,5 %. Za celý letošní rok však bude nakonec patrně mírně vyšší, než jsme očekávali, a velmi podobná úrovni  z roku 2019, tj. kolem 2,8 %. Jak výrazně však dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích je však stále poměrně nejisté.

Průměrná inflace za druhé čtvrtletí letošního roku tak dosáhla nakonec 3,1 % a byla nad odhadem ČNB z poslední květnové prognózy ve výši 2,9 %. Tuzemská inflace se tak stále udržuje zvýšená a překročila horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Riziko deflace, kterého se obávají centrální bankéři v řadě zemí, se tak zdá být v tuzemské ekonomice stále poměrně vzdálené, což snižuje šance, že by ČNB musela časem přistoupit k více nestandardním nástrojům měnové politiky. V tuto chvílí se tak zdá být nejpravděpodobnější scénář, že sazby setrvají delší dobu na současné úrovni a ČNB bude dále vyčkávat na další vývoj tuzemské ekonomiky a cen.

Newsletter