Rychlý nárůst amerických výnosů podporuje dolar, který sílí proti euru i v dolarovém indexu. Roli hraje i zhoršení tržní nálady projevující se ve výprodeji rizikových aktiv. Risk-off nálada se podepsala i na měnách regionu. Koruna oslabila nad 26,20 za euro. Aktuálně spolu se zlotým i forintem včerejší ztráty umazává.

Červnová inflace překvapivě zrychlila, hlavně kvůli alkoholu, tabáku a nezpomalujícím cenám

Červnová inflace zrychlila z květnových 2,9 % na 3,3 % a skončila tak nad odhadem trhu i ČNB ve výši 2,9 %. Hlavní příčinou zrychlení inflace byly vyšší ceny tabákových výrobků a alkoholu. Překvapivě také nezpomalují příliš ceny služeb. Naopak ceny potravin v červnu mírně poklesly. Inflace tak prozatím nezpomaluje a obavy z deflace, které by mohly ČNB přivést k více nestandardním nástrojům měnové politiky, jsou tak prozatím předčasné.

Hlavní příčina nečekaného zrychlení červnové inflace byly ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde se projevil postupný náběh vyšší spotřební daně. Ceny tabákových výrobků tak meziročně zrychlily z květnových 7 % na 12 %. Kategorie „alkoholické nápoje a tabák“ tak vysvětluje většinu červnového zrychlení růstu cen (viz tabulka). Mírně v červnu zrychlily také ceny pohonných hmot (o 3 %), z meziročního pohledu jsou však jejich ceny stále zhruba o 20 % nižší. Stejně jako v minulém měsíci dále zrychlily ceny automobilů, k růstu meziroční inflace v červnu tak mírně přispěla i kategorie „doprava“. Naopak poprvé od září minulého roku meziměsíčně poklesly ceny potravin a jejich příspěvek k růstu inflace se tak zmírnil.

Navzdory příchodu koronakrize která způsobila v dubnu a květnu dvouciferný propad tržeb ve službách, zůstávají ceny služeb relativně stabilní a jejich meziroční dynamika v dubnu a květnu setrvala na úrovni 3,3 %. V červnu ceny služeb meziměsíčně dále mírně vzrostly (což je obvyklý důsledek z titulu zahájení rekreací) a z meziročního pohledu jejich růst zvolnil jen nepatrně na 3,1 %. Překvapivě se tak prozatím pandemie koronaviru neprojevila v rychlejším propadu cen služeb, což však může být také otázka měření inflace.

I přes rychlejší růst cen v první polovině letošního roku nadále čekáme, že by inflace měla mírně v druhé polovině roku začít zpomalovat k 2,5 %. Za celý letošní rok však bude nakonec patrně mírně vyšší, než jsme očekávali, a velmi podobná úrovni  z roku 2019, tj. kolem 2,8 %. Jak výrazně však dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích je však stále poměrně nejisté.

Průměrná inflace za druhé čtvrtletí letošního roku tak dosáhla nakonec 3,1 % a byla nad odhadem ČNB z poslední květnové prognózy ve výši 2,9 %. Tuzemská inflace se tak stále udržuje zvýšená a překročila horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Riziko deflace, kterého se obávají centrální bankéři v řadě zemí, se tak zdá být v tuzemské ekonomice stále poměrně vzdálené, což snižuje šance, že by ČNB musela časem přistoupit k více nestandardním nástrojům měnové politiky. V tuto chvílí se tak zdá být nejpravděpodobnější scénář, že sazby setrvají delší dobu na současné úrovni a ČNB bude dále vyčkávat na další vývoj tuzemské ekonomiky a cen.

Newsletter