Podle červnových dat se provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru výrazně zhoršily. Pokles zčásti pohánělo rychlejší snížení ve výrobě a nejprudší pokles nových zakázek od května 2009. Firmy nato zredukovaly řady svých zaměstnanců čtvrtý měsíc v řadě, zatímco pokračující obavy okolo napětí na světových trzích vedly ke snížení vyhlídek na následujících dvanáct měsíců. Ceny vstupů vzrostly jen nepatrně a tempem, které bylo nejpomalejší za tři roky. Hlavní index PMI v červnu klesl z květnových 46,6 bodu na nejnižší hodnotu za bezmála deset let. Aktuálních 45,9 bodu vykazuje na konci druhého čtvrtletí tohoto roku silné zhoršení zdraví českého zpracovatelského sektoru.
Objemy výroby v červnu dále klesly, a to nejrychlejším tempem od prosince 2012. Pokles se obecně spojoval se slábnoucí poptávkou od domácích i zahraničních klientů. Nové zakázky následně klesly nejvíc od května 2009. Podle účastníků se na jejich stavu odrazila výše zmíněná slabší poptávka a některé firmy také postihly nečekané odstávky v automobilkách. Exportní obchod mezitím klesl nejrychleji za poslední dekádu.
„Vývoj tuzemského zpracovatelského PMI tak naznačuje, že situace v tuzemském průmyslu zůstává letos nadále poměrně křehká. Do velké míry tak domácí indikátory následují vývoj v zahraničí, kde se PMI v Německu již v lednu dostal pod 50 bodovou hranici signalizující kontrakci a od té doby pod ní setrvává. Hlavní příčina je dle respondentů především slabá poptávka ze strany automobilového průmyslu a obchodní války. Je tak příznivé, že setkání zemí G-20 minulý víkend nevedlo k další eskalaci obchodních rozepří a naopak USA a Čína se chtějí vrátit k jednacím stolům. Čína přislíbila nakupovat z USA více zemědělských produktů, zatímco Spojené státy odloží zavedení dalších tarifů na zbývající dovozy z Číny. Nejvíce problematická témata dohody, např. ochrany intelektuálního vlastnictví či jak bude případná dohoda vymáhána, však zůstala nevyřešena,“ uvedl hlavní ekonom ING ČR Jakub Seidler.
Náklady na vstupy v červnu dále vzrostly, ač méně než v květnu a nejslabším tempem od června 2016. Vzhledem ke klesající poptávce po vstupech se firmy snažily ceny vyjednávat. Výstupy se zvýšily jen nepatrně. Některým firmám se podařilo převést část výdajů na zákazníky, ale některé pod tlakem klientů své ceny snížily. Tlak na kapacity mezitím povolil a v sektoru se znovu snížily objemy nedodělků i zaměstnanost. Rozpracovanost klesla rychleji, zatímco počet pracujících se snížil nejpomalejším tempem za čtyři měsíce. Spolu se slabší poptávkou dále klesaly také objemy nakupovaného materiálu a jeho zásoby. Nákupní aktivita se snížila druhým nejrychlejším tempem od prosince 2012. Pokračující ochlazování poptávky a nejistota vycházející z napětí na globálních trzích v červnu přispěly k tomu, že optimismus firem oslabil a stupeň důvěry v růst budoucí výroby sklouznul na minimum za tři měsíce.
„Zahraniční předstihové ukazatele nadále potvrzují, že situace v průmyslu zůstává nejistá. Německý PMI setrval v červnu poblíž hranice 45 bodů a důvěra v průmyslu dle indikátoru Ifo se dále snížila. Celková důvěra v Eurozóně v červnu opět poklesla a dostala se na nejnižší hodnotu od poloviny roku 2016. Čínské indikátory z průmyslu (a de facto z celé Asie) vysílají obdobné signály: oficiální zpracovatelský PMI se v červnu dostal opět pod hranici 50 bodů, stejně jako neoficiální Caixin sledující menší podniky. Komponent zaměstnanosti se pak v rámci oficiálního indexu dostal na 46,9 bodu, což je nejmenší hodnota od roku 2009. Navzdory mírně optimistickému jednání G-20 tak může ještě delší dobu trvat, než se situace v evropském, resp. i tuzemském, průmyslu začne obracet k lepšímu,“ dodal Seidler.
