Vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) na svém červnovém zasedání neviděli důvod k případnému rozšíření stávajícího programu nákupů dluhopisů. Program je ale natolik přizpůsobivý, aby jej šlo v případě potřeby upravit. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnes zveřejněného zápisu z červnového zasedání ECB.
Banka na začátku roku oznámila, že se rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tištění nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Uvedla tehdy, že do ekonomiky eurozóny bude od března pumpovat asi 60 miliard eur (více než 1,6 bilionu Kč) měsíčně. Program by měl trvat minimálně do září příštího roku, takže celkem by měla banka ekonomice dodat asi 1,1 bilionu eur (zhruba 30 bilionů Kč).
Hlavní ekonom ECB Peter Praet podle zápisu z červnového zasedání uvedl, že neexistují žádné důvody, proč tento program nebo úrokové sazby měnit. Tempo hospodářského růstu se podle něj bude nadále zlepšovat. Nedávné volatility na finančních trzích se činitelé ECB rozhodli si nevšímat a udržovat stálý kurz měnové politiky.
Činitelé banky na svém zasedání na začátku června připustili, že jednání s Řeckem a zbytkem eurozóny by mohlo vést k další kolísavosti na trzích. Zápis ale nenaznačil, jak bude banka reagovat, kdyby se události kolem Řecka vyvíjely tak, jak se nakonec stalo.
Řecké banky jsou závislé na nouzovém programu financování (ELA). ECB se po nečekaném vyhlášení referenda o podmínkách věřitelů pro Řecka rozhodla ponechat rozsah tohoto programu beze změn.
Od pondělí jsou bankovní domy v Řecku zavřené. Stalo se tak z rozhodnutí vlády, která zavedla omezení kapitálových toků, omezila výběry z bankomatů a zakázala převod peněz do zahraničí.
