Česká společnost ekonomická udělila cenu Mladý ekonom roku 2020. Vítězné téma řeší veřejné zakázky

Česká společnost ekonomická udělila cenu Mladý ekonom roku 2020. Laureátem ceny se stal Bruno Baránek. Téma jeho práce se zaměřuje na regulaci trhu veřejných zakázek v České republice. Druhé místo patří tématu burzovních obchodů a potického „insider tradingu“, třetí se zabývá vlivem úmrtí člena domácnosti na vývoj její spotřeby.

Laureátem ceny České společnosti ekonomické Mladý ekonom roku 2020 se stal Bruno Baránek. Cenu získal za práci “Quality of governance and design of public procurement”. Bruno Baránek studoval na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a nyní pokračuje v doktorském studiu na Princetonské univerzitě v USA, kde se věnuje oblasti vládních intervencí a veřejným financím. Oceněná práce se zabývá optimální regulací trhu veřejných zakázek. S použitím strojového učení, kauzálních odhadů a strukturálního modelu ukazuje, že zadavatelé veřejných zakázek se v ČR nechovají optimálně. Zadavatelé dostatečně neinvestují do kvality projektů, vybírají špatné dodavatele a často podléhají vlivu firem. Empirické analýzy ukazují, že zlepšení institucionálního prostředí státní správy by vedlo k úsporám ve výši 2% HDP. Lepší regulace, která by omezila pravomoci zadavatelů, ale zároveň zavedla objektivní kritéria kvality, by mohla ušetřit přes 1% HDP. Kvalita institucionálního prostředí je tak klíčová pro nastavení regulace. Regulace, která by fungovala v českém prostředí, by snížila efektivnost trhu v zemích s lepšími institucemi.

Druhé místo v soutěži Mladý ekonom získal Jan Hanousek jr. za práci na téma “Political Insider Trading: A narrow versus comprehensive approach“. Jan Hanousek jr. působí na Muma College of Business, University of South Florida v USA a zabývá se aplikací pokročilých empirických metod při analýze kapitálových trhů. V oceněné práci zkoumá burzovní obchody amerických senátorů mezi březnem 2012 a březnem 2020, po zavedení regulace STOCK. Jeho výsledky naznačují, že senátoři používají legislativní a politické důvěrné informace při investování, což jim přináší významné akciové výnosy. Autor dále ukazuje, že informační asymetrie během obchodování politiků je vysoká a závisí na časovém rámci, osobních charakteristikách senátorů a většinou je významně vyšší než během oznamování firemních výsledků. Výsledky empirických analýz také podporují názor, že využívání politických důvěrných informací je rozšířeno i na další osoby.

Třetí místo v soutěži Mladý ekonom získal Marek Šedivý za práci “Mortality shocks and household consumption: The case of Mexico”. Marek Šedivý působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Oceněná práce se zabývá vlivem úmrtí člena domácnosti na vývoj její spotřeby. Na rozdíl od většiny předchozích studií zabývajících se touto problematikou rozlišuje mezi typy úmrtí na základě charakteristik zemřelého, což má významný vliv na spotřebu.

Česká společnost ekonomická uděluje cenu „Mladý ekonom“ ekonomům do 30 let věku, kteří se do soutěže přihlásí zasláním své původní odborné práce. ČSE dále uděluje „Cenu Karla Engliše“ za nejlepší práci zabývající se českou hospodářskou politikou. Čestným uznáním může být rovněž oceněna práce autora do 25 let věku, který nebyl ČSE v minulosti oceněn.

Cenu Karla Engliše zabývající se českou hospodářskou politikou obdržel kolektiv autorů Dominika Ehrenbergerová a Josef Bajzík. Autoři působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a v České národní bance. V práci nazvané „The Effect of Monetary Policy on House Prices – How Strong is the Transmission?“ se zabývají vlivem měnové politiky na ceny nemovitostí prostřednictvím meta-analýzy obsáhlé empirické literatury, která reportuje často rozdílné výsledky. Z 31 studií sbírají více jak 1400 odhadů efektu krátkých úrokových sazeb na ceny nemovitostí. Syntéza výsledků ukazuje, že nárůst úrokové míry o jeden procentní bod průměrně snižuje ceny nemovitostí o 0.7 % po jednom roce. Po očištění o publikační selektivitu zůstává efekt monetární politiky na jejím horizontu signifikantní. Ve studii dále identifikují několik významných aspektů vysvětlující rozdíly v reportovaných odhadech, což je důležitým výsledkem pro tvůrce monetární politiky. Práce je přínosná především v současném dlouhém období nízkých úrokových sazeb a vysokého růstu cen nemovitostí.

Cenu prezidenta ČSE pro autory do 25 let získal oceněn Daniil Kashkarov, student CERGE-EI, a to za práci s názvem “Automation and Human Capital: Accounting for Individual-Level Responses”. Ve své práci se zabývá vlivem lidského kapitálu na rostoucí nerovnost příjmů v důsledku procesu automatizace. Automatizace zvyšuje produktivitu vysoce kvalifikovaných povolání a vytváří pobídky pro pracovníky, aby investovali do lidského kapitálu. Empirické výsledky práce naznačují, že z důvodu rozdílů ve schopnostech učit se, nejsou všichni lidé stejně schopni investovat do lidského kapitálu a jsou následně omezeni při vstupu do vysoce kvalifikovaných povolání.

Ceny budou slavnostně předány na XI. bienální konferenci ČSE, která se bude konat 14.–15. května 2021 na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Sponzorem soutěže „Mladý ekonom“ je Rada vědeckých společností ČR. Mediálními partnery jsou Roklen24 a časopis Bankovnictví.

Kontakt pro novináře:

Svatopluk Kapounek, prezident ČSE, garant soutěže Mladý ekonom, tel. 739 348 954, svatopluk@kapounek.cz.

Poznámka pro editory:

Česká společnost ekonomická (ČSE) je občanským sdružením odborných pracovníků a příznivců oboru ekonomie. Hlavním posláním ČSE je napomáhat rozvoji a popularizaci ekonomie v České republice způsobem, který respektuje a podporuje pluralitu názorů a svébytný vývoj jednotlivých ekonomických směrů. ČSE je členem Rady vědeckých společností ČR a International Economic Association.

Více informací o cenách ČSE lze nalézt na webových stránkách ČSE (www.cse.cz).

Newsletter