České firmy očekávají další nárůst exportu do Německa

Význam Německa jako exportního odbytiště pro téměř polovinu českých firem z řad malých a středních podniků za poslední tři roky vzrostl. 69 % z nich předpokládá, že vývoz k našemu největšímu sousedovi v letošním roce ještě navýší, a plánují proto rozšiřovat výrobní kapacity. Německo zcela dominuje jako náš hlavní exportní i importní partner a je druhým největším investorem. Vyplývá to z průzkumu a aktuální analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), agentury pro podporu obchodu CzechTrade a Komerční banky (KB).

„V loňském roce připadalo na Německo 32,8 % celkového českého exportu. Spolková republika je tak pro české firmy nejvýznamnějším odbytištěm, což potvrzují i výsledky našeho průzkumu. Pro 26 % exportérů představuje vývoz do Německa více než 30% podíl na celkovém exportu firmy, téměř každá desátá tam vyváží přes polovinu produkce,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel agentury pro podporu obchodu CzechTrade.

Z výsledků průzkumu navíc vyplývá, že orientace malých a středních podniků na Německo je dlouhodobá. Celkem 82 % z nich totiž do této destinace exportuje již více než pět let.

Podle aktuální analýzy obchodních a investičních vztahů mezi ČR a Německem je náš západní soused naším nejdůležitějším ekonomickým partnerem. Z celkového vývozu realizujeme jen v Německu 32,8 % a v importu drží němečtí dodavatelé v ČR podíl 25,8 %, což v obou případech řadí Německo na první pozici. Z pohledu zahraničních investic v ČR drží Německo se 14,1 % druhé místo za Nizozemím. Analýza nicméně současně ukazuje, že v prvním čtvrtletí dochází v celkovém exportu i importu k mírnému meziročnímu poklesu, což potvrzuje i vzájemný obchod s Německem.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Je zřejmé, že naše ekonomická závislost na Německu je mimořádně vysoká. Jen do Bavorska vyvezeme dvojnásobně více než do celé Asie. Důvodem je geografická i průmyslová provázanost a rovněž fakt, že stačíme německým firmám jak v kvalitě, tak v přechodu na nové technologie na bázi průmyslu 4.0.“ Mírný pokles v prvních měsících roku 2018 zatím Karel Havlíček nevidí nijak dramaticky: „Rok 2017 dopadl nečekaně dobře, je tedy vysoká základna. Je ale pravda, že posilování kurzu koruny, a tedy i nižší inkaso se projevuje vždy až s určitým odstupem, což se negativně dotkne zejména tohoto roku. Pro další vývoj bude rozhodující kondice podniků v automotive, ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu.“

Nejčastějším problémem, který v Německu řeší 44 % českých společností, je nalezení vhodných obchodních partnerů. Pro 8 % je pak problematické překonávání legislativních překážek. Více než čtvrtina exportérů se potýká i s konzervativností tamního trhu ve vztahu k dodavatelům z České republiky. „CzechTrade jako vládní organizace v Německu pomáhá exportérům s vyhledáním a oslovením vhodných zákazníků, otevírá dveře do nadnárodních korporací a řetězců a asistuje firmám na mezinárodních veletrzích,“ informuje Adam Jareš, ředitel německé pobočky agentury CzechTrade v Düsseldorfu, která je dlouhodobě nejvytíženější z jejích 51 kanceláří ve světě. „Česká republika se loni poprvé dostala na sedmou příčku mezi nejdůležitějšími importéry do Německa, když přeskočila dosud sedmé Švýcarsko, a v Bavorsku jsme se poprvé dostali na pozici třetího nejdůležitějšího dovozce. Lze tak hovořit o rostoucí závislosti Německa na českých dodavatelích,“ dodává Jareš. Podporu státních institucí při exportu do Německa by podle průzkumu uvítalo 75 % českých vývozců.

„Vážíme si toho, že KB poskytuje bankovní služby téměř třem a půl tisícovkám malých a středních podniků obchodujících s Německem. I díky tomu chápeme, čemu čelí a jaké mají potřeby. Posilující koruna a rostoucí úrokové sazby tlačí na ziskovost jejich zakázek, proto jim doporučujeme mimo jiné sjednat s odběrateli smluvní doložky nebo zajistit u své banky kurzová a úroková rizika. Němečtí zákazníci také významně robotizují a digitalizují výrobu – výhodu budou mít exportéři, kteří se tomuto trendu přizpůsobí. K investicím do nejmodernějších technologií přitom mohou využít úvěrů s dotací z fondů EU nebo s podporou evropských finančních institucí,“ uvádí Jitka Haubová, výkonná ředitelka KB pro korporátní bankovnictví.

Newsletter