Dolar zahajuje týden mírně silnější jak proti euru, tak ve vyjádření dolarového indexu. Silnější dolar proti euru je rizikem potenciálně slabší koruny obchodující se nad 27,20 za euro.

Česko uzavřelo školy mezi prvními v Evropě, teď se pomalu otevírají pro první stupně základních škol

V Česku se v pondělí 25. května otevírají školy žákům prvních stupňů základních škol, budou pro ně ale platit speciální opatření. Zcela otevřené zůstaly podle portálu Evropa v datech k 20. květnu školy pouze ve dvaceti zemích světa. V Evropě jen ve třech, a to v Norsku, Bělorusku a na Islandu. Omezené zůstává i evropské cestování, bez komplikací lze přicestovat jen do Velké Británie. Nejhorší ekonomické následky pandemie ponese Řecko, jehož HDP podle odhadů klesne o 10 %, nezaměstnanost vzroste až ke dvaceti procentům.

Evropské státy jsou nejopatrnější právě v uvolňování pravidel pro vzdělávací sféru. Zmírnění nejpřísnějších opatření přišlo teprve od druhého květnového týdne. To se týká i České republiky, která žáky prvních stupňů základních škol vítá zpátky v lavicích v pondělí 25. května. Ani to se však neobejde bez zvláštních podmínek, včetně omezeného počtu patnácti žáků ve třídě a zachování stejného složení skupin. Už od 11. května navíc mohou školy navštěvovat studenti závěrečných ročníků základních a středních škol a studenti vysokých škol.

Jako první zavřela školy Itálie

Celostátní zákaz navštěvování škol vyhlásila už 10. března jako první evropský stát Itálie. O den později na něj přistoupilo hned několik zemí včetně Česka, od 16. března začalo celostátní zavírání škol platit téměř po celém světě. „Mezi radikálními opatřeními proti šíření koronaviru mezi studenty se ale v Evropě objevují i výjimky. K plošným zákazům za celou dobu pandemie nepřistoupily Švédsko, Island a Rusko. A například Bělorusko jako jediná země nepřišlo ani s částečnými opatřeními. Pouze se o dva týdny prodloužily jarní prázdniny, po kterých se všechny děti hned 20. dubna vrátily do lavic,“ doplňuje Tomáš Odstrčil z projektu Evropa v datech.

Do obchodu nebo hospody jen výjimečně

Obchody s výjimkou potravin a lékáren zůstávají nadále uzavřeny ve Španělsku, Řecku, Rumunsku, na Kypru a v Irsku. „Ve většině Evropy už probíhají rozvolňovací procesy. V Německu, Francii, Bulharsku, Litvě nebo Lotyšsku jsou obchody již zcela otevřené. Výjimečné je v tomto ohledu Nizozemsko, kde k jejich uzavření nedošlo po celou dobu mimořádného stavu,“ dodává Tomáš Odstrčil. U služeb, jako jsou restaurace či kosmetika, jsou evropské státy stále opatrné. Téměř v polovině Evropy proto ještě stále nefungují. Ačkoliv západní státy odkládají jejich opětovné spuštění na pozdější data, ve střední Evropě včetně Česka už rozvolňování ve službách začalo.

Střední Evropa je turistům uzavřená

Koronavirovou pandemií nejpostiženější evropské země (vyjma Itálie) jsou v současnosti již poměrně otevřené k uvolňování cestovních opatření. Zatímco střední Evropa je podle dat serveru Trip.com téměř celá neprodyšně uzavřena turistům, Belgie, Španělsko a Francie využívají pouze částečná omezení. Například Velká Británie přitom zůstala cestování otevřená bez větších změn. Výjimkou ve střední Evropě je Česká republika, která pod podmínkou splnění určitých podmínek umožňuje přicestování i opuštění svého území.

Krize nejvíce zasáhne Itálii, nejméně Maltu

Z předpokladů Mezinárodního měnového fondu pro vývoj světových ekonomik vyplývá, že krizi v Evropě nejhůře ponese Řecko. Odhady HDP pro rok 2020 zde dosahují o 10 % nižšího výsledku než vloni. O 9,1 % si pohorší Itálie a 8,6% pokles čeká Lotyšsko. Žádný stát v celé Evropě si v rámci krize nepřilepšil, vůbec nejméně by ale měla být zasažena Malta. Ta očekává jen 2,8% ztrátu oproti roku 2019. Mezi evropské státy, kterých se krize dotkne méně, patří i Česko. I přesto nás ale čeká 6,5% pokles HDP.

Ekonomická krize z roku 2008 se do ekonomik většiny států promítla o rok později. Ačkoliv měla v průměru mírnější vliv na evropské státy než krize spojená s COVID-19, její nejzásadnější dopady byly výraznější. V Evropě hospodářská krize nejhůře zasáhla pobaltské státy, kde HDP meziročně kleslo o více než 14 %. Obecně se ale ztráta v roce 2009 u většiny evropských zemí pohybovala okolo pěti procent. Opačná situace nastane dle predikcí Mezinárodního měnového fondu ve Spojených státech, kde HDP poklesne o 5,9 %, zatímco v roce 2009 šlo o „pouhých“ 2,5 %.

Evropa v datech je český portál datové žurnalistiky, který využívá statistické údaje o ekonomikách a společnostech evropských zemí a překládá je do srozumitelného jazyka infografik a map. Nabízí celoevropská srovnání i porovnání života v Evropě se zbytkem světa. Jedná se o veřejně prospěšný projekt a své výstupy nabízí volně k použití a další publikaci. Více informací a kontaktů naleznete na webových stránkách www.evropavdatech.cz.

Newsletter