Již v době před 28. říjnem 1918 se konaly diskuse zástupců politiky a českého peněžnictví o otázkách budoucí úpravy měny a likvidaci válečných půjček. Jeden z takových přístupů dokládá např. osnova tzv. Zákona hospodářského, který vypracoval Jaroslav Preiss.
Na tyto první představy navázala Komise pro přechodné hospodářství, resp. její finanční odbor. Tato instituce vznikla záhy po převratu, když Národní výbor československý zmocnil k jejímu vytvoření prezidium Obchodní a živnostenské komory v Praze. Ve finančním odboru došlo k dohodě, že se má uspořádat anketa odborníků na finanční a měnové záležitosti, na jejímž základě se mají přijmout konkrétní kroky. Na přípravě textu dotazníku se podílelo pětičlenné redakční komité: Dr. Gustav Heidler, prof. Dr. Cyril Horáček, prof. Dr. Jan Krčmář, Dr. Vilém Pospíšil a Dr. Jaroslav Preiss.
Výsledky ankety později shrnul prof. Dr. Karel Engliš ve spise „Měnový a finanční problém Československého státu. Výsledky písemné ankety o úpravě měny a likvidaci válečných břemen, uspořádané komisí pro přechodné hospodářství při obchodní a živnostenské komoře v Praze“. Myšlenky v něm obsažené se později staly předmětem diskusí o charakteru cedulové banky v roce 1920 v souvislosti s přípravou cedulového zákona (pozdějšího zákona č. 347/1920 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové).
