Dobrý leader nemusí být expertem ve svém oboru a také nemusí vykonávat manažerskou funkci. Nejen tato překvapivá zjištění přinesl exkluzivní průzkum, který provedla Experis Executive, divize ManpowerGroup zaměřená na vyhledávání top manažerských pozic, ve spolupráci s firmou Krauthammer. Zeptali jsme se v něm více než 300 českých top manažerů z celé země, jak vnímají svou úlohu, priority leadershipu a jaké vlastnosti by měli lidé jako oni mít.
„Průzkum se zaměřil na dva základní aspekty související s řízením týmu. Tím prvním je manažer ve smyslu formálně vedoucího pracovníka v pracovní struktuře a tím druhým leader, tedy vedoucí osoba, která může, ale také nemusí mít svou pozici v týmu formálně zakotvenou,“ vysvětluje Richard Dobeš, Managing Partner společnosti Krauthammer.
Respondenti odpověděli, že oproti zástupcům vrcholového managementu vychází pozice leaderů především z jejich získaných vlastností. Jinými slovy se podle nich člověk lídrem stane, nenarodí. Zároveň tato pozice nemusí být reflektována v jejich pracovním zařazení. K tomu, aby se člověk stal dobrým leaderem, se musí dopracovat. A jaké vlastnosti by tedy měl mít dobrý leader? Oproti časté představě o vedoucích nemusí znát odpovědi na otázky týkající se pracovních záležitostí, ale musí být schopen efektivně usměrňovat a motivovat nejen sebe, ale i ostatní členy týmu.
Z vedoucích zástupců českých společností se přes 86 % považuje za dobrého leadera a pouze necelých 82 % za dobrého manažera. Zdá se, že leader si je výrazněji vědom svých nedostatků a uvědomuje si neustálou potřebu sebezdokonalování a sebehodnocení v současném rychle se měnícím pracovním prostředí. Podle průzkumu jsou za zásadní a nezbytné vlastnosti leadera považovány především schopnosti komunikovat a rozhodovat se.
V odpovědích respondentů se v prioritách leadera propojují zejména vlastnosti související s praktickým řízením, jako je rozhodování či delegování, s vizí a strategickým myšlením a osobnostní předpoklady, jako je vnitřní integrita, odhodlání a schopnost komunikace. Je zajímavé, o kolik je nadšení důležitější než pracovitost a vnitřní integrita než autenticita.
„Překvapením je pro mě to, jak relativně nízko je flexibilita a kreativita. Myslím, že by měly být v této extrémně turbulentní době výše, ale globální firemní kultura mnoha firem jim zřejmě nepřeje tolik jako jiným přednostem,“ dodává Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.
Vzdělání je klíčové
Mezi manažery má překvapivě velký význam i sebevzdělávání. Mohlo by se zdát, že manažeři se nemají již co učit, ale 80 % z nich se ještě dále zdokonaluje v různých oblastech. V rámci průzkumu však bylo zjištěno, že téměř 20 % oslovených předních manažerů se téměř nevzdělává, což může souviset s jejich senioritou. Málo se vzdělávají zejména ti, kteří se necítí být leaderem (jen 17,7 %). Otázkou zůstává, do jaké míry jsou tito lidé schopni reagovat na proměnlivost pracovního trhu.
Top manažeři nejčastěji získávají nové informace skrze literaturu, kterou jako způsob vzdělávání v průzkumu uvedlo přes 88 % z nich. Zdá se, že mnoho z nich jí dává přednost i přesto, že v dnešní době existuje množství interaktivnějších forem vzdělávání. Více než 73 % top manažerů využívá také vzdělávací kurzy. Téměř 70 % dotazovaných zlepšuje své znalosti a dovednosti skrze videa, necelých 60 % využívá komplexnější vzdělávací metody formou e-learningu.
Jaký by měl být správný leader?
Mezi respondenty jsme zjišťovali, jaké vlastnosti by měl správný leader mít. Nejčastěji čeští vedoucí pracovníci zmiňovali, že by leader měl být schopen předvídat problémy a nebát se o nich mluvit. Zároveň nemusí znát v rámci týmu odpovědi na důležité otázky týkající se konkrétní práce. Poměrně překvapivé bylo zjištění, že u leaderů není nezbytnou ani důležitou vlastností kreativita a inovativnost, dokonce ani pracovitost.
Leader nemusí ani dokonale znát oblast, ve které se pracovně pohybuje, a svou pozici získává díky vhodné kombinaci vzdělání a zkušeností.
Praha vs. zbytek Česka
Hlavní město je bezesporu hospodářským centrem země a působí v něm významná část vedoucích pracovníků v České republice. Top manažeři pracující v Praze považují většinu vlastností u leaderů za důležitější než respondenti pracující ve zbytku země. Jako nejkontroverznější vlastnost se ukázala autenticita. Oslovení lidé pracující v Praze považují autenticitu za důležitou v 50 % případů. Pokud se ale podíváme na top manažery ve zbytku republiky, zjistíme, že autentičnosti moc nehoví – přikládají jí význam pouze v 25 % případů.
