Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v únoru 2021 cenová hladina meziročně o 2,1 %. Inflace oproti lednu lehce poklesla, a nachází se tak nadále v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v únoru meziročně zvýšily též o 2,1 %.
Únorový meziroční růst spotřebitelských cen byl o 0,4 procentního bodu rychlejší, než předpovídala stávající prognóza ČNB. Na této odchylce se – stejně jako v lednu – z velké části podílel vývoj cen potravin, které v posledních měsících silně kolísají. Jejich meziroční růst začátkem letošního roku nečekaně zrychlil a částečně kompenzoval své překvapivé výrazné zpomalení koncem minulého roku. Ve srovnání s prognózou byla v únoru mírně vyšší i jádrová inflace, která zvolňuje o něco pomaleji, než bylo očekáváno. V opačném směru působilo ve srovnání s prognózou o něco výraznější zpomalení růstu regulovaných cen. Zmírnění meziročního poklesu cen pohonných hmot v únoru zhruba odpovídalo prognóze. V něm se přitom projevuje jak postupné odeznívání loňského propadu cen u čerpacích stanic začátkem první vlny pandemie ve světě, tak nárůst světových cen ropy v posledních měsících. Prognóze pak odpovídaly i primární dopady změn nepřímých daní.
Odchylka zveřejněných dat od stávající prognózy ČNB se v únoru lehce zmírnila. Přitom je nutno ji i nadále vnímat v kontextu mimořádných ekonomických dopadů vrcholící pandemie koronaviru. Vlivem toho přetrvává obrovská nejistota ovlivňující jak hospodářský život samotný, tak i jeho zachycení statistickými daty. Stávající prognóza ČNB očekává zpomalení cenového růstu v letošním prvním čtvrtletí do blízkosti dvouprocentního cíle. Kolem cíle bude inflace kolísat po zbytek letošního roku. Za pozorovaným poklesem inflace stojí zvolnění předchozího vysokého růstu cen potravin a regulovaných cen. Snížení jádrové inflace v první polovině roku bude odrážet pokračující oslabování růstu celkových nákladů. Následně dezinflační působení domácí ekonomiky pozvolna odezní s tím, jak se bude Česká republika postupně zotavovat z pandemie. V opačném směru však bude působit posilování koruny. V příštím roce se celková inflace dostane lehce nad inflační cíl, a to zejména v důsledku růstu spotřebních daní. Měnověpolitická inflace, která odhlíží od primárních dopadů změn nepřímých daní, se na horizontu měnové politiky ustálí na inflačním cíli.
Petr Král, ředitel sekce měnové
