ČNB včera oznámila plán odprodeje výnosů z devizových rezerv. Koruna na oznámení nereagovala, naopak pod tíhou zahraničních faktorů oslabila nad 25,60 za euro. Americké trhy začaly zaceňovat třetí zvýšení sazeb Fedu v roce 2022. Dolar zpevnil pod 1,1640 EURUSD.

ČNB: Nová zlatá mince nese motiv hradu Rabí

Česká národní banka vydává zlatou minci, jež ponese motiv hradu Rabí. Šestá pamětní mince z cyklu Hrady v nominální hodnotě 5 000 korun je v prodeji od 18. září.

„Hrad Rabí má většina veřejnosti v povědomí zřejmě díky dějepisnému poznatku, že zde oslepl husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Možná ne každý ale ví, že se jedná o nejrozlehlejší hradní zříceninu v Čechách, která se už od dob svého vzniku ve 14. století nacházela na významné obchodní trase s názvem Zlatá stezka. Těžko tak lze najít lepší způsob, jak tomuto hradu vzdát hold, než vydáním zlaté mince,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.

Na lícní straně zlaté mince je zachycen letecký pohled na areál hradu, při jehož dobývání přišel Jan Žižka v roce 1421 o druhé oko. Reliéf doplňují stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku – český lev, moravská orlice a slezská orlice v pravé části mincovního pole. V levé části lícní strany je text ČESKÁ REPUBLIKA, označení nominální hodnoty mince 5 000 Kč, název cyklu HRADY a značka České mincovny, která minci vyrazila.

Na rubové straně mince je opět motiv této největší zříceniny v Čechách, tentokrát detailní pohled na pozůstatky budov doplněný textem HRAD RABÍ, ročníkem ražby 2018 a značkou autora mince Asamata Baltaeva.

Počátek historie hradu Rabí zřejmě sahá až do doby lucemburské. Hrad založili v první polovině 14. století páni z Rýzmberka, kteří se přiklonili ke králi Zikmundovi a aktivně vystupovali proti husitskému hnutí. Husitská vojska hrad dvakrát oblehla a dobyla – v letech 1420 a 1421. Při druhém obléhání zde přišel Jan Žižka o pravé oko a následkem tohoto zranění oslepl. Současnou podobu dostal hrad díky přestavbě na přelomu 15. a 16. století, později však začal upadat a od 18. století byl považován za neobyvatelný. Obnova gotického hradu začala v roce 1920 díky iniciativě horažďovického Spolku pro zachování památek v horním Pootaví. V roce 1954 přešel hrad Rabí do péče státu a v roce 1978 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Do oběhu se dostane celkem 10 400 kusů mincí s motivem hradu Rabí ve špičkové kvalitě i v běžném provedení. Mince se budou lišit povrchovou úpravou a provedením hrany, všechny jsou však vyrobeny ze zlata o ryzosti 999,9.

Nominální hodnota mince 5 000 korun není totožná s prodejní cenou. Ta je obvykle vyšší a zohledňuje mimo jiné i aktuální cenu zlata, náklady spojené s výrobou a DPH. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů.

Zlatá pamětní mince s motivem hradu Rabí je v pořadí šestá pětitisícikoruna cyklu deseti mincí emisního plánu ČNB na léta 2016–2020. Příští zlatou minci s motivem hradu Veveří vydá ČNB v květnu 2019.

Newsletter