Hospodářský růst v eurozóně stále zůstává příliš pomalý na to, aby vytvořil dostatečný počet pracovních míst. V rozhovoru s francouzskou tiskovou skupinou EBRA to řekl člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré.
Statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že růst ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí zpomalil na 0,4 procenta z 0,5 procenta v předchozích třech měsících. ECB minulý týden snížila odhad celoročního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 procenta z dříve předpokládaných 1,5 procenta.
ECB připouští návrat k deflaci, sráží euro
Míra nezaměstnanosti v eurozóně v červenci klesla na 10,9 procenta z červnových 11,6 procenta. Dostala se tak sice na nejnižší úroveň od února 2012, byla však více než dvojnásobná ve srovnání s 5,3 procenta ve Spojených státech.
ECB minulý týden snížila rovněž odhad letošní inflace v eurozóně, a to na 0,1 procenta z předchozí předpovědi 0,3 procenta. Cílem banky přitom je, aby se inflace vrátila ke dvěma procentům. „Když je inflace slabá, představuje nejlepší způsob k dosažení dvouprocentního cíle podpora ekonomické aktivity,“ uvedl Coeuré.
ECB v březnu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu a odvrácení deflace v eurozóně spustila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně kolem 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu Kč). Minulý týden signalizoval šéf ECB Mario Draghi možnost rozšíření nákupu dluhopisů.
