Česko by mělo usilovat o připojení k Asijské bance pro investice do infrastruktury (AIIB) podporované Čínou. Shodli se na tom odborníci na konferenci Iniciativa Pás a Stezka, kterou dnes pořádá v Praze Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy. Rozvojová banka AIIB zahájila provoz v Pekingu letos v lednu, má 57 zakládajících členů z Asie, Evropy a Blízkého východu.
Například Spojené státy ale považují AIIB za konkurenta Světové banky a Asijské rozvojové banky a odmítají ji. Peking před několika dny oznámil, že o připojení k AIIB požádala Kanada.
Česká vláda se dosud neshodla na tom, zda by se ČR měla stát členem. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka MPO členství ČR v bance podporuje a doufá, že se do budoucna ohledně vstupu dosáhne politické shody.
Prezident Institutu Nové hedvábné stezky a bývalý ministr zahraničí Jan Kohout pozici ČR kritizuje. „Považuji za chybu neúčastnit se takového významného společenství, banky, která se zaměřuje na sektory, kde české firmy dosahují skvělých výsledků a jsou světově konkurenceschopné,“ řekl.
AIIB má sloužit k financování staveb silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Základní kapitál banky činí 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč). Čína má v AIIB největší podíl, druhým největším akcionářem je Indie a následují Rusko, Německo a Jižní Korea. Podle Kohouta platí, že členové podobných uskupení si jednotlivé projekty hlídají, aby se do nich nedostával někdo, kdo do jejich „klubu“ nepatří. ČR se tak prý dostane do nevýhodné pozice.
Česko by si vstupem do AIIB podle ekonoma Michala Mejstříka zvýšilo svůj obchodní potenciál. Mejstřík kritizoval, že Česko v jiných mezinárodních institucích, kde již figuruje, často nevyužívá možnosti čerpat výhody a jen platí příspěvky. Jako příklad uvedl Evropskou rozvojovou banku.
Ke členství v AIIB dalo negativní stanovisko podle Havlíčka ministerstvo financí. Kohout to považuje za špatné rozhodnutí. „Že je potřeba šetřit na účasti v mezinárodních organizacích, to je problém, který je tu 20 let. Druhý problém je tragický a dlouhodobý, to, že neumíme využívat našeho členství a vlivu. V logice této věci bychom měli vystoupit třeba z OSN, protože tam teď nikoho nemáme,“ řekl Kohout ČTK.
