Zvýšení progresivního zdanění, které navrhují sociální demokraté, Česko nepotřebuje. Daňová progrese je v mezinárodním srovnání v ČR uměřená, její zvýšení může zkomplikovat ekonomický vývoj, když nastane útlum. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Větším problémem je podle ekonomů vysoké daňové zatížení práce, tedy vysoké odvody na sociálním pojištění, nebo složitost daňového systému.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) o víkendu uvedl, že nastavení českého daňového systému vyhovuje velkým a bohatým. Cílem ČSSD je podle něj zásadní reforma směrem k progresi. Konkrétní parametry chce sociální demokracie představit na jaře příštího roku. Daňová progrese obecně znamená, že lidé odvádí na dani z příjmu tím více peněz, čím vyšší mají příjmy.
Sociální demokraté si podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy musí být vědomi faktu, že už nyní je volí spíše nízkopříjmové až střední vrstvy, a nikoli bohatí či zástupci korporátní sféry, proti nimž je zamýšlené opatření namířeno. „Ve skutečnosti však ČR žádné navýšení daňové progrese nepotřebuje. Jsme jednou z nejrovnostářštějších zemí na světě a míra daňové progrese je v mezinárodním srovnání uměřená. Mnohem palčivějším problém je vysoké daňové zatížení práce. Objem sociálních odvodů v poměru k HDP je v ČR jeden z nejvyšších v hospodářsky vyspělém světě,“ uvedl.
I podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala je příjmová nerovnost v Česku dlouhodobě nízká, a to na úrovni severských zemí. Daňové zatížení práce je naopak poměrně vysoké, pokud se započítá i sociální pojištění. „Jako prostředek změny daňového zatížení různých příjmových skupin by bylo zajímavé zvážit vyšší progresi například u DPH či majetkové daně. Obecně se však dá říct, že nejlepším nástrojem pro zvýšení životní úrovně je ekonomický pokrok a růst,“ uvedl.
Daňový systém v Česku je podle analytika ČSOB Petra Dufka složitý a nepřehledný. „Cílem by mělo být spíš zjednodušení, než jeho posílení jeho složitosti,“ uvedl. Navíc je posuzovat zdanění lidí nejen v kontextu daně z příjmu, ale i pojistného, které patří mezi nejvyšší v Evropě, dodal.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že daňová progrese v Česku existuje díky nezrušené solidární dani pro platy zhruba nad 100.000 korun měsíčně. Další prohloubení by mohlo ovlivnit směřování ekonomiky. „Máme-li zůstat montovnou zaměstnávající nízkokvalifikovanou pracovní sílu, je dobré daňově podpořit průměrné a podprůměrné platy. Chceme-li budovat znalostní ekonomiku, musíme zůstat daňově konkurenceschopní pro IT odborníky, jejichž mzdy se nejčastěji pohybují v pásmu 50.000 až 100.000 korun,“ uvedl.
Kovanda odhadl, že mírné zvýšení daňové progrese by ekonomika dokázala absorbovat. „Pokud bude razantnější, dostaví se negativní odezva zejména v období hospodářského útlumu, jež se může promítnout nižším objemem investic, rychlejším propouštěním či třeba pomalejším vytvářením pracovních míst, než jaké by byly realitou bez navýšení progrese,“ řekl.
