Evropské i americké výnosy rostou. Dolar se proti euru drží v zisku kolem 1,1700 EURUSD. Koruna postupně smazala předchozí zisky a posunula se zpět nad hranici 25,40 za euro.

ČR: Saldo státního rozpočtu za leden až listopad 2020 dosáhlo deficitu 341,5 miliardy korun

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 341,5 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 335,5 mld. Kč.

V průběhu listopadu se hospodaření státního rozpočtu propadlo o dalších 68,6 mld. Kč, tedy o 49,5 mld. Kč více než v samotném listopadu roku 2019. V tomto měsíci byly příjmy z daní a pojistného meziročně nižší o 3,2 mld. Kč, ale propad příjmů umocnil pokles příjmů z EU o 15,3 mld. Kč. Meziroční srovnání výdajů v samotném listopadu nejvíce ovlivnily vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+10 mld. Kč), odvody do rozpočtu EU (+7,3 mld. Kč), dotace regionálnímu školství (+3,9 mld. Kč), platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+3,4 mld. Kč) a samozřejmě pokračující opatření v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, objemu mezd a řadou diskrečních opatření. Celkově se příjmy dosud meziročně snížily o 2,8 % (-38,0 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 7,1 % (-48,5 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 5,5 % (+6,1 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob (-17,6 %, tj. -17,4 mld. Kč) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (dopad -13,5 mld. Kč na státní rozpočet) a dále i možností individuálního stanovení odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-58,8 %, tj. -3,1 mld. Kč) také snižuje plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob (dopad -1,6 mld. Kč na státní rozpočet) a stanovení nižších záloh. Na inkasu se již mohla projevit i možnost zpětného uplatnění daňové ztráty.

Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 22,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (- 5,7 %, tj. -7,2 mld. Kč). Vývoj souvisí rovněž s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo.

Obdobné faktory, posílené odkladem či zrušením minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné (7,4 mld. Kč), determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 2,5 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku, která kompenzovala náklady za zrušení karenční doby. V neposlední řadě inkaso snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (13,3 mld. Kč).

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,2 %, tj. -3,1 mld. Kč) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet ve výši -1,3 mld. Kč. Čistě z pohledu za listopad bylo inkaso ovlivněno nižším počtem pracovních dnů a na úrovni veřejných rozpočtů bylo meziročně nižší o 0,8 mld. Kč.

V inkasu spotřebních daní (-3,9 %, tj. -5,6 mld. Kč) jsou rovněž zřejmé dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vyšší vratka daně z tzv. zelené nafty a především restrikce, které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu, měly největší vliv na inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-7,9 %). Pokles je také patrný u inkasa spotřební daně z lihu (-3,7 %), a to navzdory navýšení sazeb, a u spotřební daně z piva (-2,9 %). Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí kromě uzavření restauračních zařízení také omezený turistický ruch. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+1,4 %) vykazuje tradiční výkyvy před dalším navýšením sazeb daně.  Příčinou nedosažení původně predikovaného inkasa je pak zejména uzavření hranic v první polovině roku a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů např. z Německa a Rakouska, prodloužení lhůty pro doprodej cigaret s předcházející sazbou daně, i již zmíněné omezení turistického ruchu.

Tempo růstu celkových výdajů oproti předchozím měsícům zrychlilo na 19,1 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly mírně pomaleji (+18,8 %, tj. +239,5 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje (+21,5 %, tj. +25,4 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+65,2 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+30,7 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+13,0 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,3 mld. Kč) výrazně vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+15,1 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+9,1 mld. Kč), následované nemocenským (+5,6 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,2 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+42,5 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 19,7 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků v rámci programu COVID Nájemné (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (1,0 mld. Kč) a ošetřovného pro OSVČ (2,3 mld. Kč).  Transfery rovněž zvýšil vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk a srpnová platba Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., 1,0 mld. Kč k zabezpečení potravinové soběstačnosti. Výrazněji vzrostly také výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+4,4 mld. Kč). V této kategorii jsou též zařazeny nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, a které získaly v průběhu října cca 5 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+40,6 mld. Kč) obsahují růst platů (+20,9 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+5,3 mld. Kč) či 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,6 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu jejich daňových příjmů (13,4 mld. Kč). V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (cca 2 mld. Kč) a na pořízení technického vybavení základních škol (1,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+14,4 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a do oblasti výzkumu, vývoje a inovací, realizované prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč). Nemocnicím, které jsou státními příspěvkovými organizacemi, byly na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytnuty cca 4 mld. Kč a příspěvkové organizace v kultuře byly podpořeny částkou 1,2 mld. Kč.

Financování běžných výdajů státních fondů narostlo o 13,8 mld. Kč, na čemž se nejvíce podílely transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+11,6 mld. Kč, tj. +90,2 %).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) účinné od 1. června a mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedly k meziročnímu růstu o 22,1 mld. Kč (+33,5 %).

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích[1] státu (+9,0 mld. Kč), kdy se primárně nákupy materiálu zdvojnásobily (+8,4 mld. Kč).

Navýšené požadavky ze strany Evrospké komise vedly k růstu odvodu vlastních zdrojů do rozpočtu EU (+6,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje i nadále velmi výrazně rostou (+21,5 %, tj. +25,4 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+30,2 %, tj. +18,2 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+32,1 %, tj. +13,8 mld. Kč). Vzrostly i investiční nákupy a související výdaje Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany (+4,5 mld. Kč) a transfery určené na investice municipalit (+4,0 mld. Kč).

[1] bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu

Newsletter