Vztahy mezi Čechy a Slováky, spojenými dříve v jedné republice, se ochlazují. Potvrzuje to aktuální průzkum pracovní agentury EXPRESS PEOPLE, která se zabývá hlavně zajišťováním pracovníků pro průmysl a specializuje se na zahraniční nábory. Prolínání obou národností v pracovních týmech je i po 25 letech od rozdělení federace realitou; zhruba 40 % z těch, kdo pracují se Slováky, je už ale vnímá jen jako jakoukoliv jinou národnost, přibližně 23 % pociťuje rostoucí tlak ze strany Čechů na to, aby Slováci v práci hovořili česky a vnímá Slováky jako konkurenty ohrožující pracovní pozice Čechů a Moravanů.
Průzkum také ukázal, že Slováky obecně vnímáme jako přátelskou, hrdou a průbojnou národnost, která se nebojí změny a nebojí se riskovat; na druhé straně Slováky nevidíme jako inovátory.
Vztahy se proměňují
Z celkového počtu 1048 oslovených napříč celou ČR má 46 % přímou pracovní zkušenost se Slovenkami nebo Slováky – hlavně ve věkové skupině 18-26 a 26-35 let. Pracovní týmy obou národností se prolínají nejvíce v Praze, Brně, ve Středočeském kraji, na Plzeňsku, Liberecku a Zlínsku, naopak nejméně na Vysočině.
Ti, kteří pracují ve firmách nebo v organizacích se slovenskými kolegyněmi a kolegy, vnímají vztahy jako korektní, ale jako s jakoukoliv jinou národností. Zhruba ¼ pociťuje proměnu ve vztazích v posledních 5-10 letech: 12 % dotázaných přiznalo, že Slováci jsou vnímáni jako konkurenti, ohrožující pracovní pozice, a to hlavně v nejmladší věkové skupině do 26 let, ve velkých městech a mezi vyučenými; 11 % vnímá rostoucí tlak na to, aby Slováci používali při práci češtinu.
Obecně dotázaní vidí Slováky hlavně jako přátelské lidi, kteří se dovedou bavit (53 %), jsou hrdí (14 %) a jsou průbojní až arogantní (14 %). Slovenky a Slováky vnímají jako lidi, kteří se nebojí změny a dovedou riskovat (8 %). Na druhé straně si Češi nespojují Slováky s těmi, kdo dovedou snadno překonávat problémy a hledat nové cesty.
„V průmyslu v podstatě neexistuje rozdíl mezi Čechem a Slovákem. A není to akutní nedostatek lidí, který staví Slováky na stejnou úroveň jako domácí zaměstnance, ale hlavně vzdělání, které vychází ze stejného „federálního systému“ a příbuzný jazyk. To jsou dobré předpoklady pro kariérní růst. Atraktivita pracovních podmínek v ČR pro Slováky ale každým rokem klesá, a ti kvalitnější získávají dobrá místa doma nebo jdou dále na západ,“ říká Peter Dosedla, prezident HR Aliancie SR a CEO pracovní agentury EXPRESS PEOPLE, a dodává: „Specializujeme se hlavně na dočasné pracovní úvazky dělníků v automobilových, elektrotechnických a logistických firmách; aktuálně zaměstnáváme v Čechách a na Moravě pouze 25 % Slováků – hlavně na Plzeňsku, v regionu středních Čech a v Moravskoslezském kraji. V minulosti přitom tvořili Slováci ¾ ze všech našich zaměstnanců v českých podnicích.“
Slováci nejsou nejpočetnější skupinou cizinců v ČR
Počet cizinců žijících v ČR přitom trvale roste – zatímco v roce rozdělení federace u nás pobývalo podle údajů Ředitelství služeb cizinecké policie přibližně 255 000 osob, dnes je to více než dvakrát tolik: k 31. 3 .2018 mělo v ČR podle údajů Ministerstva vnitra zaevidovaný povolený pobyt 539 970 cizinců ze zemí EU i třetích zemí.
Mírná většina (53 %) připadala na trvalé pobyty, které jsou častější formou pobytu pro ženy (58 % cizinek pobývá v ČR trvale, zatímco muži-cizinci pobývají v ČR víceméně srovnatelně na základě trvalého i přechodného pobytu). Svědčí to o tom, že cizinky u nás častěji než cizinci-muži „zapouštějí kořeny“ a případně propojují studium či práci s partnerskými svazky.
Více než 113 000 Slováků, žijících u nás trvale (48 322 osob) nebo přechodně (64 855 osob), přitom není nejpočetnější zahraniční národností, ačkoliv nás historicky pojí mnoho desítek let společného státu. Největší skupinou cizinců jsou u nás dlouhodobě Ukrajinci (120 431 osob) a teprve na druhém místě jsou Slováci, následováni třetími Vietnamci (60 296 osob) a s velkým odstupem na čtvrté a páté příčce Bulhary (14 312 osob) a Rumuny (13 119 osob).
Přitom většina Slováků u nás žije pouze přechodně (57 %) – převážně kvůli pracovní příležitosti nebo studiu (vysokou školu studuje v ČR přes 22 000 Slovenek a Slováků). Vztaženo k celkovému počtu 10,6 milionů obyvatel ČR tak trvale nebo přechodně usazení Slovenky a Slováci odpovídají 1 % populace. Naopak Češi žijící v zemi pod Tatrami jsou až pátou národnostní menšinou v této pětimilionové zemi bývalé federace.
Polovina všech cizinců žije v hlavním městě a jeho okolí (222 716 osob) a v Brně (30 284 osob), a dále ve významnějším počtu v místech, která kopírují ohniska automobilového, strojírenského a zpracovatelského průmyslu: tedy na Plzeňsku, Ostravsku, Mladoboleslavsku, Liberecku, Pardubicku, v okolí Teplic, Kladna a na Karvinsku.
Pro chybějící pracovníky je potřeba zamířit dál
Ačkoliv má Slovensko významně vyšší míru nezaměstnanosti (5,5 %) než Česká republika (3,2 %), řeší obdobný problém s kritickým nedostatkem pracovníků na volné pozice.
„Náborový apetit českých firem bude podle našich zkušeností ještě sílit – zpravidla nejpozději s příchodem září nastává vrcholná sezóna ve většině průmyslových a logistických firem a hlad po kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovnících, aby bylo možné vyhovět nasmlouvaným zakázkám,“ doplňuje Peter Dosedla.
„Náborový potenciál pracovníků ze Slovenska je už dávno vyčerpán. Při větších náborech už dokonce nepostačují ani polské či rumunské zdroje. Jediným funkčním řešením se tak stávají zaměstnanci z tzv. třetích zemí jako jsou státy bývalé Jugoslávie nebo Ukrajina,“ uzavírá Peter Dosedla.
