Die Zeit: Pět kroků, jak investovat s ohledem na ekologii

Jak by se dalo lépe žít, v tom jsou lidé v Německu překvapivě zajedno – více v souladu s přírodou. Třídí odpad, šetří energii a nakupují s rozmyslem. Jen při ukládání peněz tak úplně nevědí, co dělat. Největší překážkou je nedostatečné povědomí o tom, jak v záplavě takzvaných zelených investic oddělit zrno od plev. Jak tedy své peníze investovat ekologicky udržitelným způsobem? Německý týdeník Die Zeit uvádí pět kroků, jak na to.

První krok – vymezení prostoru. Kdo chce investovat s ohledem na životní prostředí, musí si nejprve položit otázku, jaký podíl chce ve svém portfoliu přenechat zeleným investicím. Pokud stačí pár fondů zaměřených na vodní a větrnou energii jako doplněk portfolia, tak zde pomůže každá banka. Kdo chce však ekologicky spravovat všechny své peníze, měl by své účty převést k takové bance, která pracuje podle přísných ekologických, sociálních a etických standardů.

Čím přísnější máme kritéria, tím méně bank, akcií a fondů přichází v úvahu – to ztěžuje diverzifikaci a zvyšuje riziko. Obzvlášť když některé investice do ekologických projektů v minulosti zaostaly za očekáváním a zkrachovaly. Dá-li tedy člověk velkou část svých úspor do jediného podniku, může být výsledek katastrofální. Když chce peníze co nejvíce rozložit, aby snížil riziko, musí dělat při výběru ústupky.

Druhý krok – kypření půdy. Pokud se rozhodneme pro úzký výklad pojmu trvalá udržitelnost, musíme si účty převézt k ekobance. To je v Německu například GLS Gemeinschaftsbank, která nabízí vedení běžného a spořicího účtu, investiční produkty, spoření na stáří i úvěry. Je to družstvo a peníze vkladatelů převádí ve formě úvěrů na ekologické a sociální projekty typu vytváření obnovitelných zdrojů energie nebo zařízení pro seniory. Podobné služby tam nabízejí rovněž ústavy Triodos-Bank, Ökobank, LigaBank, Pax-Bank, Steyler Bank či Ethikbank.

Třetí krok – najít správné osivo. Nabídka zelených investic je v Německu stejně pestrá jako výběr v zahradnictví – ve 403 zelených veřejných fondech mají soukromí investoři aktuálně uloženo asi 44 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Nejsnazší je koupit si podíl v jednom z 18 zelených indexových fondů ETF. S indexovými fondy se člověk vystavuje menšímu riziku než při nákupu jednotlivých akcií a platí nižší poplatky než při nákupu běžných fondů. Neplatí manažerovi fondu, ale kupuje si balíček akcií různých firem, které velké burzy považují za etické a ohleduplné k životnímu prostředí. Jsou to například iShares Dow Jones Global Sustainability Screened nebo UBS MSCI World Socially Responsible. Zelený Dow Jones vzrostl v uplynulých dvou letech o 12 procent, index Öko-MSCI za tři roky zpevnil o 34 procent.

Jak přísný by měl takový fond ve výběru společností být? Přísné ekofondy si vybírají jen takové firmy, které vydělávají na produktech šetrných k životnímu prostředí a dodržují vysoké ekologické a sociální standardy. Člověk by měl ale podíl v nich koupit prostřednictvím specializovaných společností jako je Ökoworld. Vedle nich totiž existuje i množství fondů, které sice mají v názvu slova jako „eko“, „udržitelný“ nebo „nová energie“, ale pojem trvalá udržitelnost si vykládají velmi široce a investují třeba i do akcií Adidasu, naftového koncernu Statoil, výrobce čipů Intel a poradenské společnosti Accenture.

Kdo může péči o úspory věnovat více času, může si jednotlivé akcie, speciálně zaměřené fondy nebo certifikáty namíchat. Mohou mu sice přinést vyšší výnosy, ale i větší výkyvy, včetně poklesu hodnoty investice.

Čtvrtý krok – Všímat si původu. Existuje mnoho expertů, kteří zelené investice pravidelně zkoumají, třeba s ohledem na riziko ztráty či jakých docílily v minulosti výnosů. Udělují také certifikáty prověřeným fondům, třeba FNG pečeť Fóra pro trvale udržitelnou peněžní investici.

Pátý krok – Starat se a pečovat. Mnohokrát se ukázalo, že ekologické podniky v konkurenci obstojí lépe, jednají méně riskantně a mají na burze lepší výsledky. Například eticky a ekologicky orientovaný akciový index Natur Aktien Index (NAI) dosáhl v uplynulých osmi letech ročního výnosu 8,1 procenta. Hlavní index německých akcií DAX posiloval jen tempem 7,3 procenta. Od roku 1997 vykázal NAI růst o pohádkových 756 procent, což je 34 procent ročně. Index DAX jen o 12 procent.

Je tedy nejvyšší čas odhodit na hnůj klišé, že pokud chtějí investoři podpořit dobrou věc, musejí se vzdát části výnosu.

Newsletter