Americký prezident Donald Trump dělá z Američanů oběti globalizace, kterou přitom Spojené státy samy prosadily. Na úkor pracujících v USA se obohacují především americké elity, nikoli Číňané či Mexičané. Trump činí z domácího konfliktu o rozdělování konflikt celosvětový a od skutečných problémů tak odvádí pozornost, neboť i jeho hospodářská politika směřuje k obohacení starých elit. V komentáři pro německý týdeník Die Zeit to napsal ekonomický redaktor Mark Schieritz.
„Žádná země nesleduje své zájmy na mezinárodní scéně tak odhodlaně jako Spojené státy… Globalizace je americký vynález prosazený institucemi jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka, ve kterých Američané udávají tón… Představa, že globalizace USA převálcovala, je scestná… Mnozí Američané na otevření trhů dobře vydělali – v neposlední řadě to platí pro miliardářské členy Trumpovy vlády,“ uvádí Schieritz, který pracoval i v německé mutaci deníku Financial Times.
„Bezpochyby: Příliš mnoho lidí dostalo z této prosperity jen málo. Ale jsou Číňané vinni tím, že (exprezident USA) George Bush mladší utratil na nesmyslnou válku proti Iráku skoro dva biliony dolarů, zatímco se – jak Trump správně poukazuje – americká infrastruktura po mnoho let ‚rozpadá a hnije‘? Mohou německé exportní přebytky za to, že nejvyšší daňová sazba v USA je dnes sotva poloviční oproti 70. letům? A mají Mexičané odpovědnost za odpoutání Wall Street, které stálo práci miliony obyčejných Američanů?“ ptá se Schieritz, jenž studoval na univerzitách v Londýně a Freiburgu.
„A především: Co to o samozvaném příteli pracujících Trumpovi vlastně vypovídá, když oznamuje, že chce daně dále snížit a banky znovu deregulovat?“ dodává Schieritz, jenž se dlouhodobě zabývá mezinárodními finančními trhy.
„To, co na Trumpovi tak fascinuje, je, že zrovna podnikatel po letech prvenství ekonomie se zdá ztělesňovat návrat političnosti. Jeho inaugurační projev lze číst tak, jako kdyby tady byl jedinec, který již není ochotný snášet globalizaci jako nezměnitelný osud – a místo toho se jí odvážně vzpírá ve jménu národního sebeurčení,“ míní autor knihy Lež o inflaci – jak nás ničí strach o peníze a kdo na tom vydělává (Die Inflationslüge – Wie uns die Angst ums Geld ruiniert und wer daran verdient).
„Tuto fascinaci neumenší rozhořčení nad jeho špatným chováním, ale pouze to, že se jeho politika jasně pojmenuje jako to, co zbude po odečtení rétoriky spravedlnosti: program sebeobohacení starých elit. Opravdu utvářet globalizaci lze jen prostřednictvím více, nikoli méně mezinárodní spolupráce – v oblasti daní, životního prostředí i migrace,“ uzavírá.
