Eurozóna by kvůli dlouhému období slabého hospodářského růstu mohla utrpět trvalé škody na svém ekonomickém potenciálu. Na dnešním ekonomickém fóru v Bruselu to řekl šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Samotná měnová politika ekonomickou stagnaci bloku napravit nemůže a k obnově musí přispět reformní kroky vlád, dodal.
„Pro odkládání strukturálních reforem existuje řada pochopitelných politických důvodů, avšak ekonomických důvodů pro to mnoho není. Cena za takové odkládání je prostě příliš vysoká,“ citovala Draghiho agentura Reuters.
Eurozóna vykazuje už delší dobu růst pod svým potenciálem, což zpětně snižuje její schopnost růst. „Vzhledem ke škodám na růstovém potenciálu během krize to znamená, že je nutné aktivně jednat ve prospěch jeho zvýšení,“ uvedl šéf ECB.
Podle Draghiho zaostává eurozóna ve schopnosti inovovat, zejména pak v oblasti služeb. Vlády by se také měly reformou pracovního trhu zasadit o využití latentního potenciálu trhu práce.
ECB v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly, což posílilo argumenty, že měnová politika má své meze.
Loni ekonomika měnové unie vzrostla pouze o 1,6 procenta a větší část tohoto nárůstu šla na konto měnové stimulace ECB. Letos a příští rok by měla růstová tempa zůstat podle poslední prognózy banky zhruba stejná a inflace dál setrvá pod cílovou dvouprocentní úrovní ECB.
