Dolarový index oslabil zpět pod 92 bodů. Euro po včerejším výprodeji po dosažení 1,2000 EURUSD nabírá další zisky. Koruna po pondělním oslabení drží hodnoty nad 26,20 za euro. Nad očekávání lepší revize HDP za 3Q neměla výraznější vliv.

Dvě třetiny Evropanů trpí „kyber stresem“. Lidé se bojí zneužití svých dat.

Obavy o zneužití digitálních dat stresují velkou část lidí. Negativní psychické i fyzické reakce podle průzkumu také způsobuje enormní množství online účtů, které musí uživatelé spravovat. To jsou alespoň závěry ze studie, kterou na vzorku 1000 Evropanů nechala provést Společnost Kaspersky Lab.

Průzkum odhalil, že:

  • 63 % lidí připouští, že jsou stresováni zprávami o úniku dat
  • 72 % lidí způsobuje nepatřičný stres vysoký počet hesel, která musí spravovat
  • 70 % lidí stresuje nutnost zabezpečit svá digitální zařízení
  • 62 % uživatelů je zahlceno množstvím citlivých informací, které mají

Takto vysoká úroveň stresu má své opodstatnění. 59 % uživatelů totiž na základě své předešlé zkušenosti očekává, že se v následujících 12 měsících stane obětí kyberbezpečnostního incidentu. S útokem kyberzločinců se jich v průběhu uplynulých 5 let setkalo celých 54 %.

„Narůstající kyberkriminalita a s ní spojené negativní zkušenosti uživatelů, které se často objevují v médiích, zvyšují povědomí lidí o těchto rizicích, které mohou postihnout i je samotné. Protože se tyto hrozby stávají čím dál běžnější součástí každodenního života, dokáží uživatelé daleko přesněji odhadnout následky, jaké pro ně a jejich údaje může hacknutí představovat. Takto vyvolaným strachem se v krvi zvyšuje hladina kortizolu, což může vést ke stresu. Proto jakékoliv hacknutí osobních účtů nebo firemní infrastruktury může vyvolat pocity nejistoty a zranitelnosti, které se zhoršují s každým dalším uskutečněným kyberútokem,“ říká Boris Charpentier, psycholog a osobní kouč.

S přibývajícím kyber stresem dochází ke snižování důvěry v organizace a technologie, které zacházejí s osobními údaji. Společnost Kaspersky Lab zjišťovala, kterým aplikacím lidé věří nejméně, pokud se jedná o ochranu dat před úniky a útoky. Uživatelé nejčastěji uváděli aplikace sociálních sítí a tzv. messangerů – důvěřuje jim pouze 32 % a 25 % dotázaných. Aplikace pro sdílení fotografií, nabídky spolujízdy a hudební aplikace jsou z pohledu běžných uživatelů důvěryhodnější i přes to, že organizace v těchto oblastech zaznamenaly masivní úniky dat. Nevěří jim pouze necelých 10 % lidí.

Prohlubující se propast mezi důvěrou a rizikem ilustruje i další zjištění, které poukazuje na to, že více než polovina (56 %) Evropanů by svěřila svému partnerovi přihlašovací údaje ke svým zařízením. Naopak pouze 11 % lidí by využilo speciální programy tzv. správce hesel, a to i přesto, že se lidský faktor dlouhodobě řadí mezi nejslabší články kybernetické bezpečnosti.

Zprávy o únicích dat zaplňují v poslední době titulní strany novin, tudíž nepřekvapí, že dochází k úpadku důvěry ve společnosti a narůstá kyber stres. Lidé se přestávají orientovat v množství informací, které jsou o nich dostupné online, a zároveň ztrácí kontrolu nad jejich zabezpečením. Pokud si nejsou jisti, jak své údaje ochránit vlastními silami, může u nich tento stav bezmocnosti vyvolat stres. Proto bych jim doporučil, aby se zajímali o to, kolik svých osobních údajů zveřejňují online a snažili se co nejvíce minimalizovat případná rizika tím, že budou používat silná unikátní hesla, kyberbezpečnostní řešení, zabezpečené Wi-Fi sítě a stahovat aplikace pouze z důvěryhodných zdrojů,“ doplňuje Zoran Puskovic, generální ředitel Kaspersky Lab pro východní Evropu.

Newsletter