Dle předběžných neauditovaných údajů ČNB ukončila své hospodaření v roce 2019 s vysokým ziskem ve výši 58,1 mld. Kč. V roce 2018 činil zisk 1,8 mld. Kč. Z předešlých let však ČNB má kumulovanou ztrátu přesahující 187 mld. Kč. ČNB tak zisky minulého roku využije k pokrytí historických ztrát a nebude převádět ani část zisků do státního rozpočtu.
Příznivý výsledek hospodaření ČNB za rok 2019 byl způsoben vývojem akciových indexů, neposilující korunou a přeceněním dluhopisového portfolia. Uvedené faktory se tak sešly a vytvořily druhý nejvyšší roční zisk ČNB v historii (viz graf). Vyšší zisk centrální banka zaznamenala pouze v roce 2013, což však bylo taženo zejména kurzovými zisky po oslabení kurzu koruny v listopadu 2013.
Dle platné legislativy by měla centrální banka své zisky odvádět do státního rozpočtu. To však platí jen v případě, pokud jsou zisky dlouhodobějšího charakteru. Praxe příspěvků centrálních bank do rozpočtu svých vlád se různí země od země. Například v Maďarsku je vztah mezi hospodařením centrální banky a rozpočtem poměrně úzký, pokud centrální banka skonči ve ztrátě, musí být tato ztráta pokryta ze státního rozpočtu, zisky pak centrální banka často do státního rozpočtu převádí. Například v první polovině roku 2019 přispěla 50 mld. forintů (cca 0,1 % HDP), obdobně pak i v roce 2016. V Rumunsku centrální banka odvádí zhruba 80 % zisků, což v roce 2018 činilo taktéž více než jednu desetinu HDP, v předešlých letech méně. Příspěvky jsou běžné i v Polsku, kde tamní centrální banka za posledních deset let nepřispěla pouze v roce 2015 a 2018. V roce 2018 činil příspěvek dokonce 0,45 HDP (9 mld. zlotých). Německá centrální banka nejdříve naplní určitý rezervní fond, nad rámec tohoto fondu pak zisky převádí.
Menší provázanost rozpočtu centrální banky a státu je však z pohledu nezávislé měnové politiky vhodnější. Centrální banka se tak nemusí při sledování svého cíle ohlížet na to, jaký bude mít hospodářský výsledek a zda se nedostane pod politický tlak. V české ekonomice je tak do jisté míry příznivé, že centrální banka do rozpočtu prozatím ani v historii nepřispěla a politická reprezentace tak se zisky centrální banky nepočítá. Primárním cílem centrální banky samozřejmě není vytvářet zisky, ale mít rezervy k dispozici pro provádění měnová politiky. Z výše zmíněného však vyplývá, že zisky či ztráty centrální banky nejsou jen „imaginární“ číslo.
ČNB v tuto chvíli disponuje vysokými devizovými rezervami ve výši 133 mld. euro (3 387 mld. Kč), které nebude v takové výši zcela jistě potřebovat pro účely měnové politiky. Agresivnější investiční strategií části devizových rezerv by tak centrální banka mohla dlouhodobě generovat roční zisky v řádech vyšších desítek mld. Kč, které by se po zaplacení předešlých zrát mohly výhledově převádět do státního rozpočtu. K uvedeným výnosům však nebude docházet, pokud bude centrální banka ukládat rezervy ve velké míře jen do velmi likvidních a bezpečných aktiv. Výraznější změna investiční strategie devizových rezerv však naráží na reputační riziko, pokud by centrální banka utrpěla z rizikovějších investic v některý letech ztráty, mohlo by to být považováno za selhání vedení ČNB. ČNB sice mírně svou strategii investování devizových rezerv upravila, letošní příznivý výsledek je však souhra vývoje na globálních trzích. Debata o potenciálních přínosech či nákladech ze změny strategie investování devizových rezerv by se však měla vést v ČR intenzivněji, jelikož investování devizových rezerv do aktiv s nízkým výnosem bude pro českou ekonomiku přinášet výrazné náklady ušlé příležitosti.
Výraznější zisky roku 2019 zároveň otevřou debatu, zda ČNB nezačne odprodávat část výnosů z rezerv, tak jak to činila před zahájením kurzového závazku. Odprodeje výnosů od roku 2009 do roku 2012 činily v průměru 83 mil eur. měsíčně, tj. 1 mld. euro za rok. V letech 2004-2008 byly mírně nižší a ne zcela pravidelné. Je tak pravděpodobné, že interní debata o zahájení odprodejů výnosů z devizových rezerv v ČNB zintenzivní a ČNB začne rezervy opět letos částečně odprodávat. To by alespoň částečně mohlo podpořit kurz koruny, ačkoli ČNB bude chtít trh ovlivňovat co nejméně a tomu přizpůsobí i odprodávaný objem rezerv.
