Tempo růstu aktivity v soukromém sektoru v eurozóně v srpnu mírně zrychlilo. Ukázaly to dnes předběžné údaje organizace Markit. Příliv nových zakázek ve zpracovatelském sektoru ale navzdory pokračujícímu snižování cen zpomalil, což je nepříznivý signál pro další vývoj. Výsledky průzkumu mezi nákupními manažery naznačují, že tempo růstu ekonomiky eurozóny se ve třetím čtvrtletí pohybuje kolem 0,3 procenta.
Souhrnný index podnikatelské aktivity, který zahrnuje průmysl i dominantní sektor služeb, vystoupil na 53,3 bodu z červencových 53,2 bodu. Dostal se tak na nejvýše za posledních sedm měsíců. Analytici v anketě agentury Reuters naopak počítali v průměru s jeho mírným poklesem, a to na 53,1 bodu. Pokud se index nachází nad hranicí 50 bodů, signalizuje to růst aktivity, pod 50 body je to pokles.
„Politiky povzbudí, že se to pohybuje pozitivním směrem. Situace v regionu je tváří v tvář hrozbě brexitu (odchodu Británie z Evropské unie) opatrně optimistická,“ poznamenal hlavním ekonom společnosti Markit Chris Williamson.
Dílčí index výstupních cen za srpen klesl na 49,5 bodu z červencových 49,8 bodu. Snižování cen přispělo k nárůstu indexu aktivity sektoru služeb na 53,1 bodu z 52,9 bodu. Sektor služeb je v eurozóně dominantní.
Index aktivity zpracovatelského sektoru ale klesl na 51,8 z červencových 52 bodů a dílčí index nových zakázek sestoupil na nejnižší úroveň od začátku loňského roku. „Máme zde určitá výstražná znamení ohledně budoucnosti,“ uvedl Williamson.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo na polovinu z 0,6 procenta v prvním kvartálu.
